Díte nechce jíst? Často chybujeme i my

Dítě odmítá jídlo

Chuť k jídlu je jedním z ukazatelů, podle kterých hodnotíme naše zdraví. A ve chvílích, kdy dítě nechce jíst, automaticky myslíme, že je nemocné. Důvodů nechutenství je ale mnoho.

„Když mu chutná, je to dobré,“ říkávaly s oblibou již naše babičky. Ve chvílích, kdy dítě začne stravu odmítat a neprospívá, automaticky uvažujeme o tom, že je nemocné, a že něco není v pořádku. Nechutenství či odmítání některých složek výživy dítěte, rodiče často znepokojuje. Kdy jde skutečně o příznak nemoci a jak s nechutenstvím u dětí bojovat - ať už u kojence, tak batolete? 

Důvod č. 1: Dítě je opravdu nemocné

Bolesti bříška, hlavy, kloubů, průjem, zvracení, zácpa, teploty, kašel a řada dalších obtíží mohou být příznakem nějakého onemocnění, které se současně projevuje nechutenstvím, a proto dítě nechce jíst.

  • Kdy navštívit lékaře?

Ve všech těchto případech je nutné vyhledat lékaře, který pomůže odhalit příčinu. Rovněž jinak bezpříznakový problém nechutenství ve spojení s neprospíváním dítěte, zvláště v časném kojeneckém věku, vyžaduje podrobnější vyšetření.

V případě dlouhodobého nechutenství a zhoršování stavu výživy dítěte je rovněž nutné zajistit vyšetření lékařem.

  • Hodnocení podle očkovacího průkazu

Každé dítě dostává po narození zdravotní a očkovací průkaz. Tento průkaz mimo jiné obsahuje grafy změn délky/výšky dítěte a poměru změn hmotnosti k výšce dítěte ve vztahu k referenčnímu souboru dětí stejného věku a pohlaví (srovnávací tabulky). Podle zhodnocení výše uvedených údajů lze usoudit, zda dítě roste a přibývá na váze rovnoměrně nebo zda se opožďuje ve svém vývoji ve srovnání k ostatní zdravé populaci.

Důvod č. 2: Individuální výkyvy chutí

Nechutenstvím nemusí být postiženo pouze nemocné dítě, ale i dítě jinak fyzicky zdravé. Typickým příkladem jsou  batolata , kdy některé dny jedí velmi málo a jiné dny tyto nedostatky zase dohánějí. Je nutné se na tyto běžné změny v jídelním chování dítěte připravit a nepodléhat panice. Nucení dítěte do jídla, výběr jídel podle přání dítěte, to vše je většinou zdrojem dalších a dlouhodobějších stravovacích obtíží.

Výživu dítěte je nutné vidět v kontextu života jeho rodiny a dále i celé společnosti. Vyvíjející se osobnost dítěte vstřebává dostupné události denního života a vyjadřuje tak svůj vztah k prostředí . Důležité pro dítě je bezprostřední sociální okolí, zejména rodiče, sourozenci, prarodiče.

Každé dítě je individuální. Matky více dětí ví, že každý potomek byl po stránce výživy trochu odlišné. Některé dítě je tiché, klidné, sní vše, co mu nabídneme, jiné si křikem vynucuje častější kojení nebo krmení.

Vliv má i první strava

Kojení patří mezi první prožitky dítěte, kdy získává zkušenosti se světem a začíná s ním komunikovat. Při kojení dítě pozoruje matku, její pohyby, vnímá vůni jejího těla. Vzniká u něj pocit bezpečí , což je základem vývoje kladného vztahu dítěte k vnějšímu světu, respektive stravě.

I když matka nekojí z prsu, ale dává dítěti lahev , může navodit pozitivní psychologické podmínky jako při kojení. Dítě drží stejně jako při pití z prsu, to tím cítí tlukot matčina srdce a vnímá i její tělo. Když je matka při krmení neklidná, spěchá nebo je ve stresu, kojenec vše vnímá. Negativní prožitky se ukládají a někdy mohou být zdrojem pozdějších obtíží.

Důvod č. 3: Fyziologie dítěte

Se schopností přijímat potravu se dítě rodí nebo se postupně tato schopnost rozvíjí v souvislosti s dozráváním jeho nervových struktur a ostatních systémů. Například narodí-li se dítě předčasně, není často schopno sát mléko a je odkázáno na pomoc okolí (sondování, výživa do žíly a podobně). Schopnost sání a motorická i ostatní funkční integrita trávicího traktu dítěte je základním předpokladem příjmu potravy.

Plačící dítě nerovná se hladové dítě

Kojenec roste poměrně rychle, v prvních měsících se intenzivně zvyšuje jeho hmotnost. To však není důvodem, aby bylo dítě nadměrně živeno. Pláč je pro rodiče často příznakem hladu, není tomu ale vždy tak. Některé matky nabízí jídlo třeba i po 1–2 hodinách. Dítě je potom dále neklidné, nedostatečně jídlo tráví, někdy ublinkává nebo i zvrací.

Pokud dítě není kojeno, je nutné dodržovat návod na přípravu náhradní výživy dítěte, dávky umělého mléka nenavyšovat. Skutečnost, že dítě dobře jí, je často chápána jako projev dobrého zdraví. Nucený příjem většího množství jídla bez pocitu hladu dítěte vyvolává chybné návyky, které si dítě postupně osvojuje. Dítě tak snadněji inklinuje k obezitě anebo naopak k nechutenství.

Důvod č. 4: Zavádíte nové jídlo

Mnohé matky mají dostatek mateřského mléka, a tak odkládají zavádění pevné stravy do výživy dítěte . To je ale chyba. Poznatky z fyziologie výživy kojenců prokazují, že mateřské mléko plně zajistí růst a vývoj dítěte v prvních 6 měsících jeho života. Dále dítě samozřejmě může být kojeno, ale je již nutné přidávat další složky výživy a zavádět nová jídla. Pokud s nimi začnete pozdě, některé děti se brání novému jídlu, prskají je, pláčou, zvrací, mají problémy s polykáním.

Některé děti také dlouho odmítají jídlo, které není tekuté, ale obsahuje kousky . Někteří rodiče dětem dlouho stravu mixují nebo je krmí jen z láhve savičkou. Dítě se tak učí špatně kousat a kousky polykat. Pokud jsme netrpěliví a máme zbytečné obavy z případného nedostatku výživy dítěte, můžeme paradoxně do budoucna vypěstovat u dítěte problémový vztah k jídlu.

Nechutenství může mít i jiné příčiny. S odmítáním stravy u  batolat  se setkáváme často při  jednorázovém zařazení různých jídel  do stravy dítěte. Strava má jinou chuť a vůni než je dítě zvyklé, dítě proto jídlo prská, odmítá je.

Jak překonat odmítání?

Nabídněte dítěti 1–2 lžíce nového jídla a až potom dejte navyklé jídlo. Dávku nového jídla postupně dále navyšovat, případně udělat několikadenní pauzu a později opět zkoušet. Rovněž je nutné dávat pozor na optický vjem dítěte při nabízení nového jídla.

Dítě by při podávání nového jídla nemělo vidět klasické, osvědčené jídlo, které máme pro případ odmítání nové stravy v záloze. Jednotlivá nová jídla nabízíme dítěti vždy postupně, to znamená v průběhu několika dnů nebo v delším časovém odstupu.

Nezapomínejte chválit!  Dítě by nemělo být trestáno za odmítání jídla a nemělo by být do jídla nuceno za každou cenu.

Důvod č. 5: Dítě má špatné stravovací návyky

Chuť k jídlu je podmíněna vjemy smyslů dítěte (čich, zrak, chuť, hmat …). Jak předčasné zařazování nových jídel, nevhodných pro daný věk, tak i obráceně dlouhé váhání se zařazením nových potravin může negativně ovlivnit vývoj chování dítěte a jeho postoje k výživě.

Dětem nepatří jídlo rodičů

Nevhodnými zásahy ze strany rodičů a často i prarodičů, kteří to s dítětem myslí dobře, nabízí mu nadměrně jídlo, zejména tučné a sladké pamlsky, můžeme velmi snadno výživu dítěte narušit. Občas se již u batolat při rozboru jídelníčků setkáváme s  velkou oblibou jídel s vysokým obsahem tuku – hranolky, hamburgery, párek v rohlíku, studený párek nebo buřt, bramborové lupínky, dorty hojně promazané krémy, což dává jídlu chuť i vůni a polyká se snáz než obyčejný chléb s bylinkovou pomazánkou. Preference pamlsků je u našich dětí vysoká, zejména při různých oslavách, kdy se pozve více dětí nebo se jde do fastfoodu.

Výživa batolat je odlišná od jídelníčku dospělých!

Nevhodné příklady dospělých

V batolecím věku se na poznávání kvalit jídla podílí sociální učení a napodobování. Děti se učí vnímat jídlo podle reakce dospělých , a to jak v kladném, tak i záporném smyslu. Posměšné poznámky otce typu:  „Panebože zase ta mrkev, špenát, to ani náhodou, nejsem přece koza,“  v dítěti pozitivní vztah k jídlu rozhodně nevypěstují.

Naopak příliš pevná pravidla stravování v rodině v kombinaci potravin mohou ale vést ke vzniku stereotypů , které se těžko překonávají. Například některé rodiny snídají jen lupínky, jiné jen rohlíky, další nic. Nebo střídají jen 3-4 jídla v rodině. U dětí se potom těžko realizuje změna výživových zvyklostí.

Pitný režim: omezte sladké nápoje!

Uspokojivý pitný režim by si dítě mělo osvojit již v útlém věku, jako součást jídelního chování.  Omezte sladké nápoje . Z pediatrických ambulancí víme, že děti mají rády vodu ochucenou ovocnými sirupy, preferují džusy, colu, tedy nápoje, které obsahují větší množství cukru.

I do ovocného čaje matky dávají sirup. Takto přenáší na svého potomka nesprávné rodinné stravovací návyky. Vidíme potom jednoho nebo oba rodiče s nadváhou a 2–3letého “cvalíka“.

Odmítání jídla v mateřské školce

V mateřských školkách děti často odmítají čočku, hrách, fazole, filé, hrášek s mrkví, špenát nebo pomazánky. Někdy mají matky dětí ve školce tendenci určovat, co tam dítě bude jíst a co ne. Výhodou je, že rodiče si mají možnost přečíst jídelníček a pokud ví, že dítě pokrm nezná, upozornit na to. Dítěti mohou vysvětlit, že je to dobré jídlo, že ho může ve školce ochutnat, nebo že ho potom spolu uvaří doma.

7 tipů pro budování zdravých stravovacích návyků

  • Podle věku by mělo dítě dostávat stravu pravidelně , v určitých intervalech.
  • Mezi jednotlivými jídly bychom neměli dítěti podávat sušenky či jiné drobnosti na zakousnutí, i když dítě pláče.
  • Dítě by se mělo stravovat v klidném prostředí, nemělo by být rozptylováno hračkami a podobně. Věnujeme se v době krmení jen jemu.
  • Nebuďme netrpěliví , když je dítě pomalé. Když dobře jí, pochválíme ho, pohladíme. Když nechce jíst, nehněváme se. Chvíli přestaneme s krmením a za chvíli znovu nabídneme.
  • Dítě nenutíme jíst násilím.
  • Po prvním roce se má dítě začít učit jíst samo , i když dělá nepořádek. Jen ho dokrmujeme. Jsme trpěliví. Dítě se tak učí, že jídlo je společenskou záležitostí a projevem rodinné soudržnosti.
  • I při nakupování se dítě učí vztahu k jídlu . Všechny činnosti dítěte, při kterých se dostává do kontaktu s potravinami, mají vliv na jeho rozumový (kognitivní) vývoj. Například když dítě chodí s rodiči nebo prarodiči nakupovat, rozvíjí se jeho vztah k potravinám povídáním o jednotlivých složkách pokrmů, ovoci či zelenině.
Mohlo by vas zajímat: Nepodceňujte roli mléka v jídelníčku batolat.