Dítě a pes: mají batolata žijící se zvířaty méně alergií?

Myslíte si, že domácí mazlíček v domácnosti vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií a že jedině přehnanou čistotou docílíte vyšší imunity? Opak je pravdou!

A baby boy(2 years) is playing with his dog. The dog is wearing fake rain deer ears. They are sitting in the lazy bag and enjoying.

Ještě nedávno mnohé maminky věřily, že když bude jejich dítě vyrůstat v naprosté čistotě, bude zdravější. Dnes už to ale neplatí. Sterilní prostředí imunitu nezlepšuje, ale spíše jí škodí. Imunitní systém totiž potřebuje trénovat, aby se rozvíjel a posiloval. Čistota má svůj význam, ale nic se nemá přehánět.

Jak se imunitní systém „učí“

Imunitní systém se musí učit a to je možné jedině tehdy, když přichází do kontaktu s nejrůznějšími látkami z okolního prostředí, jako je prach, bakterie, viry apod. Někdy si vůbec nevšimneme, že se imunitní systém brání proti choroboplodným zárodkům – na dítěti nejsou patrné příznaky nemoci. Ostatně i u dospělých proběhne 95 % všech infekcí nepozorovaně.

Dítě si musí zvykat na to, že svět kolem něj není dokonalý, a to proto, aby se buňky imunitního systému naučily rozlišovat mezi tím, co je prospěšné, a tím, co je škodlivé.


Co doporučují odborníci?

  • Dítě neizolujte a nechte ho odmalička hrát si s ostatními dětmi a v rozumné míře přicházet do kontaktu s běžnou špínou, pískem, blátem a podobně.
  • Nechte dítě, ať si hraje venku za každého počasí, dovolte mu, ať zkoumá kamínky a hlínu a neřešte, když mu čas od času něco spadne na zem (čím více takových běžných kontaktů proběhne, tím více látek si imunitní systém zapamatuje a bude pak odolnější).


Co se ale stane, když se kolem miminka nevyskytuje žádný „studijní materiál“, když je všechno čisťounké a nikde ani smítko, ani jediný choroboplodný zárodek? Odborníci zjistili, že v takových případech se imunitní systém začíná také vehementně bránit, ale často vůči neškodným věcem, jako je domácí prach, oříšky nebo kočičí chlupy. Tuto „hygienickou teorii vzniku alergií“ se lékaři v uplynulých letech snažili ověřit četnými studiemi.

To, že je na ní něco pravdy, ověřila studie, v jejímž rámci lékaři sledovali 2500 dětí z Německa, Rakouska a Švýcarska, které se narodily na venkově. Nežily v tak čistém prostředí jako městské děti, většina z nich od nejranějšího věku přicházela do styku s domácími zvířaty a trávila hodně času venku. Bylo zjištěno, že u nich hrozí mnohem nižší riziko vzniku pylových alergií a astmatu než je evropský průměr. Platí to ale pouze pro děti, které v tomto prostředí žily od narození.

Batole a zvířátko

Podobně funguje vztah imunity a domácích zvířat. Řada studií totiž prokázala, že děti vyrůstající ve společné domácnosti se psy nebo kočkami, mají méně dýchacích potíží a lepší imunitu. Díky tomu se u nich snižuje až o 50%1 riziko vzniku alergií, astmatu apod. Jasně se tak opět ukazuje, že s čím se dětský organismus setká během prvního roku života, to má významný vliv na jeho zdraví v budoucím životě.

Nezapomínejte ani na výživu

K posilování imunity kromě kontaktů s vnějším světem poslouží i nadále vyvážená a zdravá strava. Jídelníček by měl splňovat veškeré nutriční nároky rostoucího batolecího organismu, takže by v něm neměla chybět zelenina, ovoce, cereálie, speciální batolecí strava, jejíž receptura je inspirována složením a příznivými účinky mateřského mléka. Například batolecí mléka, která zajišťují dětem každodenní přísun energie, bílkovin a vápníku a další důležité látky.


Související články

Zjistěte více o mateřství

mom and baby

Spojte se s naší poradnou odborníků

Potřebujete radu? Spojte se s námi. Pomůžeme vám s otázkami týkajících se těhotenství, mateřství, rodičovství nebo výživy dětí.

Na vaše dotazy jsme připraveni odpovídat každý všední den od 8:30 do 16:00.

Důležité upozornění

Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou, zastoupením a kvalitou živin, mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte, a pokud je to možné, pokračovat v kojení až do dvou let věku dítěte. Vždy mějte na paměti, že rozhodnutí přestat kojit může být nevratné. Přechod na kojeneckou výživu má i zvýšené finanční a sociální dopady oproti kojení. Pro zdraví kojence je důležité důsledné dodržovat doporučený postup přípravy, dávkování a použití kojenecké výživy uvedený na obale. Způsob použití a další informace na obalech. Batolecí mléka, příkrmy, kaše a sušenky mají být pouze součástí smíšené a vyvážené stravy dítěte. Potraviny pro zvláštní výživu. 

x