Z našeho dospělého úhlu pohledu se zdá, že nejde o velký zásah do komfortu miminka (nebo batolete). Jen mu místo prsu podáváme lahvičku a sázíme na jeho sací reflex, že? Jenže si představte, že vám obsluha v restauraci bez předchozího varování vymění nůž s vidličkou za čínské hůlky, kterými jste nikdy v životě nejedli. Zaskočí vás to a čeká vás nemotorný boj s jídlem, provázený frustrací. Někdo si hůlky osahá rychleji, jiný se trápí i při sedmém chodu.
Co je to syndrom první lahvičky?
U dětí je to stejné. Je naprosto normální, že vaše miminko lahvičku odmítá vzít „na milost“ a raději dobrovolně hladoví. Jde o tzv. syndrom první lahve a bude několik dní trvat, než si dítě nový způsob sání osvojí a na skokovou změnu si zvykne. Jak mu být v takové situaci co nejlepší oporou?
1. Nestřídejte mléka často – držte se jedné značky
Spousta rodičů se zalekne, když jejich dítě kojenecké (umělé) mléko odmítne. Pak v panice náhodně zkoušíte různé konkurenční výrobky a hledáte to “nejchutnější”. Ale časté střídání mlék zatěžuje nezralý trávící systém a může vést k nadýmání, zácpě nebo dlouhodobějšímu průjmu. Proto byste měli jednu značku testovat alespoň jeden týden (min. 6 až 8 krmení).
2. Zkontrolujte teplotu i láhev
Některé děti mají rády teplotu, která je podobná teplotě mateřského mléka, jiné snáze přijmou mléko o pokojové teplotě nebo studenější. Vždyť i my dospělí máme rozdílné preference např. u teploty polévky. Nebojte se vyzkoušet obě varianty. Podívejte se také na tvar dětské savičky – neteče mléko moc rychle, nebo naopak pomalu? Pokud ano, vyměňte ji.
3. Načasujte si krmení
Důvodem odmítání kojeneckého mléka z láhve může být i špatné načasování. Vyberte si dobu, kdy dítě nemá moc velký hlad, ale není ani syté po předchozím jídle. Pozor i na náladu, které s hladem nesouvísí: únava, nevyspání, nevrlost, přetaženost... . Když se s lahvičkou nedaří, zkuste to při další příležitosti.
Jak umělé mléko vybrat?
Výběr mléka závisí na věku, psychomotorickém stupni vývoje a zdravotním stavu vašeho dítěte. Měli byste ho vždy konzultovat se svým pediatrem. Rozlišujeme čtyři hlavní kategorie umělých mlék:
1. Počáteční mléka
Pro děti od narození, na obalech označena obvykle číslem 1. O použití počátečních mlék byste se vždy měli poradit se svým lékařem, jelikož jde o rozhodnutí, které má důsledky jak na způsob výživy vašeho miminka, tak na vaši schopnost pokračovat v kojení. Tato mléka jsou většinou nejvíce podobná mateřskému mléku a jsou kompletní výživou dítěte - není třeba k nim tedy přidávat jakoukoli další výživu.
2. Pokračovací mléka
Mléka pro děti ve věku 6–12 měsíců najdete pod označením číslem 2. I přechod na tuto mléčnou výživu byste měla konzultovat se svým pediatrem.
Složení pokračovacích mlék odpovídá tomu, že dítěti už dáváte příkrmy. Pokračovací mléka obsahují např. více železa (vlastní zásoby železa dítěte se kolem 6. měsíce vyčerpají a je potřeba ho získávat právě ze stravy). Mléko se tedy podává již jako součást smíšené stravy.
3. Batolecí mléka
Batolecí mléka pro děti od 12 až 36 měsíců na sobě nesou číslo 3 a následně 4. Ve srovnání s kravským mlékem i nadále přináší dítěti výhody pro zdravý růst – vyvážený poměr živin, nižší množství bílkovin. Bývá obohaceno o minerály a vitamíny, nenasycené mastné kyseliny a další látky, které kravské mléko obsahuje v malém množství nebo vůbec.
4. Mléka pro miminka se speciálními výživovými potřebami
Existuje řada speciálních mlék určených pro různé dietní režimy jako např. mléka pro nedonošené děti, antirefluxová mléka bránící návratu žaludečního obsahu zpět do jícnu – ublinkávání, mléka pro děti s prokázanou alergií na bílkovinu kravského mléka atd.
Máte k syndromu první lahve nebo výběru umělého mléka otázky? A víte, že kromě pediatra se můžete obrátit také na naši careline? Každý den jsme členům Nutriklubu k dispozici na telefonu, chatu i e-mailu.
