Úvod do problematiky, charakteristika, klinické projevy
Přesný výskyt této nadměrné vybíravosti není známý. Dle dotazníkové nizozemské studie je v 18 měsících 26,5 %, ve 3letech 27,6 % a v 6 letech 13,2 %.
Vnímání nadměrné vybíravosti v jídle může být zkresleno nereálnými očekáváními stran růstu dítěte. Během prvního roku života se ztrojnásobí hmotnost dítěte a vyroste o 50 % své délky. Do začátku puberty je přirozeně rychlost růstu dítěte a nárust hmotnosti nižší. S tím se pojí menší energetické požadavky a chuť k jídlu. Batolata začínají projevovat svou osobnost a chtějí se aktivně účastnit ve výběru své stravy. Malé děti se bojí nových chutí a je nutné jím opakovaně podávat nové potraviny, dokud je nezačnou přijímat.
Příčina této nadměrné vybíravosti není dosud zcela objasněna. Jistě hraje roli dieta těhotné ženy a kojící matky. Kojené děti jsou vystavené více chuťovým podnětům přes mateřské mléko a lépe přijímají nové chutě a druhy potravin než uměle živené. Genetická výbava dítěte také hraje roli a některé děti jsou přirozeně vybíravější.
Všeobecně lze říct, že „picky eaters“ mají nižší příjem zeleniny, ovoce, masa, jeho náhražek a ryb. Ve většině případů je nižší příjem vlákniny, což se projevuje sklony k zácpě. „Picky eaters“ často mívají nižší příjem železa, zinku, vitaminů A, C, E, B1, B2 a B3.
Část dětí označených jako „picky eaters“ má nižší BMI (Body Mass Index), nižší množství tukové tkáně, bývají hubenější a menšího vzrůstu. Tyto děti jsou také náchylnější k infekcím, zejména dýchacích cest.
Po dosažení školního věku bývají „picky eaters“ častěji uzavřené do sebe, mají tendenci k somatizaci potíží (tj. udávají tělesné stesky, např. bolesti břicha, při potížích např. ve škole), bývají nervóznější, mohou mít sklony k depresivním náladám a jsou bojácnější v neznámém prostředí.
Z hlediska fyzické aktivity bývají „picky eaters“ méně výkonní ve svých aktivitách.
Přístup k dítěti
Při podezření na nadměrnou vybíravost ve stravování dítěte je vhodné vyšetření praktickým lékařem pro děti a dorost (PLDD). PLDD podrobně rozebere s rodiči anamnézu, zejména co se týče stravovacích návyků, a fyzikálně vyšetří dítě. V případě podezření na onemocnění projevující se nadměrnou vybíravostí jsou indikovaná vybraná vyšetření. Výhodou je vyhodnocení přesně zapsaného 3-7denního jídelníčku nutričním terapeutem k odhalení event. nedostatku energetického příjmu nebo některých složek stravy.
Při potvrzení nadměrné vybíravosti je prvním krokem snaha o úpravu složení jídelníčku. Pokud by to nebylo dostatečně efektivní lze podávat speciální, energeticky bohaté tekuté a pudinkové preparáty za účelem zlepšení skladby jídelníčku. Tříměsíční podávání produktů enterální výživy ve věku 3-5let vedla ve studiích k významnému zlepšení hmotnosti a výšky v porovnání s dětmi, které tuto nutriční podporu neměly.
Zadejte svůj e-mail a dostaňte z Nutriklubu víc!
U dětí s nutriční intervencí došlo k poklesu počtu infekcí zejména dýchacích cest. Zdá se, že dlouhodobé podávání enterální výživy podporuje rozmanitost pokrmů a zajišťuje dostatečný příjem živin bez negativního dopadu na příjem běžné rodinné stravy. Na českém trhu jsou k dispozici preparáty enterální výživy pro novorozence a kojence do jednoho roku věku nebo hmotnosti 8 kg s energetickým obsahem 1 kcal v 1 ml. Pro batolata a předškolní děti jsou k dispozici preparáty tekuté nebo pudinkové konzistence, s energetickým obsahem 1,5 – 2,4 kcal/ml.
Osmero při krmení dítěte:
- Svačiny by měly být malé a měly by se podávat v pravidelné době a časových intervalech, alespoň 2-3 hod. po hlavním jídle. Mléko, výživné nápoje, ovocné šťávy, polévky a voda by se měly podávat na konci hlavního jídla nebo svačiny.
- Neodlákávat pozornost dítěte od krmení, např. hračkou, zapnutou televizí, tabletem nebo jinými elektronickými zařízeními.
- Rodiny by se měly stravovat společně.
- Umožnit samostatné krmení dle věku dítěte s tolerancí vzniklého nepořádku přiměřeného věku.
- Systematicky zavádět nové pokrmy. K oblíbeným pokrmům dítěte přidávat malé porce nové stravy. Pokud dítě odmítá nové pokrmy, nabídnout jen jedno sousto a nenutit dítě k požití většího množství. Nový pokrm by se měl zavést znova až za několik dnů nebo týdnů.
- Příjem jídla by měl začít do 15 minut od usednutí ke stolu a nemělo by trvat déle než 20-30 minut. Po skončení krmení by se měly zbytky jídla odstranit ze stolu a další krmení nabídnout až v běžném čase stravování.
- Podávané pokrmy musí odpovídat věku dítěte. Z psychologického hlediska je lepší začít malou porcí a postupně přidávat na talíř než podat ihned nepřiměřeně velkou porci.
- Chování rodičů během krmení by mělo být neutrální. Rodiče by se neměli nechat unést krmením dítěte a neměli by se na dítě zlobit nebo ho trestat při odmítání stravy.
