Plané neštovice

Jak rozpoznat neštovice a jak ochránit zbytek rodiny před nákazou? Zjistěte vše o průběhu onemocnění, jeho léčbě či pobytu venku.

 

Varicella virus or Chickenpox bubble rash on child. Little Girl resting on her father's shoulder

Plané neštovice patří mezi sedm základních chorob, které každá maminka očekává s nervozitou a obavami, zda dokáže včas zareagovat a pozná první příznaky nadcházející nemoci. Symptomy nejsou vždy jednoznačné, proto je velmi důležité vědět podle čeho plané neštovice rozpoznat a jak ochránit před nákazou zbytek rodiny. Jste-li právě těhotná a plané neštovice jste v dětském věku neprodělala, najdete v tomto článku odpověď na to, jak sebe i své budoucí miminko ochránit, pokud jste se dostala do styku s touto nákazou.

Jak poznat neštovice?

Necharakteristické příznaky:

  • zvýšená teplota,
  • nechutenství,
  • změna celkového stavu (hlavně u dospělých),
  • vyrážka připomínající spálu.

Charakteristické příznaky:

  • puchýřkatá vyrážka,
  • tělesná teplota až 40°C.

Nejprve se objeví červené skvrnky o průměru několika milimetrů, které se v průběhu několika hodin mění na pupeny a puchýřky. Obsah jednotlivých puchýřků se zkalí (tzv. stadium pustul), později zasychají v krustu (stroupek).

Během 1 – 2 týdnů se krusty odloučí, a pokud nedošlo k bakteriální superinfekci, nezanechávají jizvy. V průběhu několika dnů jsou na kůži přítomna všechna stadia vyrážky. K výsevu dochází i na spojivkách, sliznicích dutiny ústní, genitálu. Zde se puchýřky rychle mění v drobné vřídky, připomínající afty. Maximum vyrážky je na trupu, méně na končetinách. Typický je i výsev ve vlasy pokrytých částech hlavy. Na dlaních a ploskách nohou vyrážka nebývá.

Jak poznáme, že jde o plané neštovice?

K diagnóze planých neštovic většinou postačí klinický obraz, tedy teplota a výsev charakteristické vyrážky u dítěte. Rodiče většinou sami udávají kontakt s dítětem s planými neštovicemi např. v předškolních zařízeních či rodině. Při rozpacích je samozřejmě možný i laboratorní průkaz viru – přímým průkazem viru ze stěru spodiny puchýřků nebo vyšetřením protilátek (tzv. sérologie).

Zdroj nákazy

Plané neštovice, latinsky varicella, jsou akutním virovým onemocněním s typickou vyrážkou s výskytem většinou v dětském věku. Původcem je lidský virus Varicella-zoster. Zdrojem nákazy je nemocný s planými neštovicemi nebo vzácněji s pásovým oparem (latinsky herpes zoster).

Mohlo by vás také zajímat: Pátá a šestá nemoc

Způsob přenosu infekce

Přenos infekce je vzdušnou cestou – kapénkami. Vstupní branou infekce jsou horní dýchací cesty. Nepřímý přenos kontaminovanými předměty je pro malou odolnost viru na zevní vlivy nevýznamný. K přenosu infekce na plod může dojít přes placentu v průběhu těhotenství. Onemocnění planými neštovicemi vede k dlouhodobé imunitě vůči této nemoci a opakovaný výskyt je pozorován jen výjimečně například u osob s výrazně sníženou imunitou. Jste-li zdraví, je tedy možnost, že byste touto chorobou onemocněli dvakrát, minimální.

Inkubační doba

Inkubační doba (doba, která uplyne od kontaktu s nemocným do prvních příznaků onemocnění) je v průměru 14 dní (rozmezí 9 – 23 dní). Nakažlivost u zdravých osob začíná den před výsevem vyrážky a končí 7. den po vzniku vyrážky. Plané neštovice patří k velmi nakažlivým onemocněním. V kolektivu tak může být postiženo až 90 % vnímavých osob vystavených nákaze.

Průběh onemocnění

U zdravých dětí mívá nemoc většinou lehký průběh, nejčastější komplikací je bakteriální superinfekce vyrážky – tzv. impetiginizace. U kojenců, kteří získali mateřské protilátky přes placentu, může být průběh nemoci zmírněn ve formě výsevu jedné vlny nečetných a rychle zasychajících puchýřků.

 

Jak probíhá léčba neštovic? Můžu jít s dítětem ven?

Pobyt venku se nedoporučuje, nemocné izolujeme doma. Hospitalizace je obvykle nutná jen u pacientů s těžším průběhem onemocnění a komplikacemi.

  • vnímavé děti (které se dosud s virem nesetkaly) mohou po kontaktu s nákazou do kolektivních zařízení docházet do 8. dne po prvním styku a od 23 dne po posledním styku s nemocným.
  • děti po proběhlém onemocnění je možno přijmout do dětského zařízení nejdříve 8. den po vzniku vyrážky,
  • děti s poruchou imunity je možno přijmout až po „vyloupnutí“ všech stroupků (krust).

Symptomatická léčba (léčba zaměřená na zmírnění obtíží a stesků pacienta) je u zdravých dětí a při nekomplikovaném průběhu nemoci.

Symptomatická léčba:

  • klid na lůžku,
  • dostatek tekutin,
  • tlumení teploty,
  • při výrazném svědění a škrábání podáváme tzv. antihistaminika.

Lokální léčba obecně není nutná, lze aplikovat například tekutý pudr, antiseptickou mast nebo prostředky urychlující zasychání puchýřků. Léčba antibiotiky se používá při bakteriální superinfekci vyrážky. Hospitalizace a léčba protivirovými léky, tzv. antivirotiky (aciklovir, valaciklovir, famciklovir), je nezbytná při těžkém průběhu planých neštovic. Tyto léky existují ve formě tablet i ve formě roztoků k celkové aplikaci do žil.

Pomůže očkování?

Proti planým neštovicím existuje možnost očkování vakcínou obsahující živé oslabené viry varicella zoster. Očkovací látka se nesmí aplikovat těhotným ženám, otěhotnění v době 3 měsíců po očkování je nežádoucí. Očkovací látka je určena pro děti od 9 měsíců věku. Ve věku od 9 měsíců do 12 let by měly být k dosažení dostatečné ochrany podány 2 dávky vakcíny, od věku 13 let se aplikují 2 dávky vakcíny, druhou dávku je vhodné podat nejméně 6 týdnů po prvé dávce. V současné době je k dispozici i kombinovaná vakcína proti více nemocem.

Planým neštovicím svědčí chladné měsíce

Počty nemocných se u nás pohybují každoročně v desítkách tisíc. Onemocnění se vyskytuje celosvětově. V našich klimatických podmínkách je výskyt onemocnění vyšší koncem zimy a v jarních měsících. Nejvíce jsou postiženy děti předškolního a mladšího školního věku. U zdravých dětí probíhá onemocnění obvykle lehce a bez komplikací. U starších dětí a dospělých bývá průběh těžší. S těžkým průběhem onemocnění se můžeme setkat také u pacientů s vrozenou nebo získanou poruchou imunity, u novorozenců a těhotných žen.

 

Lze planými neštovicemi onemocnět opakovaně?

Po prodělání planých neštovic virus přežívá v latentním (skrytém) stavu v senzitivních gangliích (nervových uzlinách) mozkových a míšních nervů. Při oslabení organizmu může dojít k reaktivaci viru s výsevem charakteristických puchýřků v oblasti zásobené příslušným nervem – jedná se o tzv. pásový opar.

Lze s něčím plané neštovice zaměnit?

S planými neštovicemi lze nejčastěji zaměnit virové infekce způsobené enteroviry. U těchto infekcí je lokalizace puchýřků spíše periferní (na končetinách), hojení je obvykle bez krust. Pouze na začátku onemocnění je možná i záměna s alergickou vyrážkou či s vícečetným pobodáním hmyzem. Zde ale nedochází k vývoji typických puchýřků a k charakteristickému výsevu ve vlnách.

Plané neštovice a těhotné ženy

Při onemocnění těhotné ženy bývá průběh onemocnění těžší a může být komplikován primární atypickou varicelovou pneumonií (zápalem plic).

3. trimestr – komplikace pro matku

Největší riziko komplikací pro matku je ve 3. trimestru (posledních 3 měsících těhotenství).

1. trimestr – hrozba postižení plodu

K vážnému postižení plodu dochází při onemocnění matky v 1. trimestru těhotenství (během prvních 3 měsíců). U plodu může dojít k:

  • postižení končetin (hypoplazie – nedostatečný vývin kostí a svalů s jizvami)
  • postižení očí (chorioretinitida – zánět sítnice a cévnatky oka, katarakta – zákal)
  • postižení centrálního nervového systému (atrofie mozku vedoucí k opožděnému vývoji či psychomotorické retardaci). Jedná se o tzv. syndrom kongenitální (vrozené) varicely, vrozený varicelový syndrom. Varicela = plané neštovice.

Ženy, které dosud varicelu neprodělaly

Těhotné ženy, které dosud varicelu neprodělaly, se v případě styku s nákazou mohou chránit podáním hyperimunního imunoglubulinu.

Onemocnění virem krátce před či po porodu

Při onemocnění matky v posledních 2 týdnech před porodem či prvém týdnu po porodu se virus v prvním případě může šířit přes placentu na plod a ten se rodí již s vyrážkou nebo se vyrážka (exantém) objeví v prvních 10 dnech, tzv. vrozená varicela. Závažnost průběhu onemocnění u dítěte závisí na době, kdy matka onemocněla a na zralosti plodu.

U novorozenců matek, které onemocněly varicelou 5 dní před porodem a do 2 dnů po porodu (onemocnění není zmírněno mateřskými protilátkami, protože nedojde k významnějšímu přenosu mateřských protilátek), hrozí závažný průběh onemocnění s postižením vnitřních orgánů a úmrtností kolem 40 %.

Při těžkém průběhu planých neštovic je nutno těhotnou hospitalizovat a léčit celkově protivirovými léky, stejně tak i novorozence s vrozenými planými neštovicemi.

Související články

Zjistěte více o mateřství

mom and baby

Spojte se s naší poradnou odborníků

Potřebujete radu? Spojte se s námi. Pomůžeme vám s otázkami týkajících se těhotenství, mateřství, rodičovství nebo výživy dětí.

Na vaše dotazy jsme připraveni odpovídat každý všední den od 8:30 do 16:00.

Důležité upozornění

Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou, zastoupením a kvalitou živin, mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte, a pokud je to možné, pokračovat v kojení až do dvou let věku dítěte. Vždy mějte na paměti, že rozhodnutí přestat kojit může být nevratné. Přechod na kojeneckou výživu má i zvýšené finanční a sociální dopady oproti kojení. Pro zdraví kojence je důležité důsledné dodržovat doporučený postup přípravy, dávkování a použití kojenecké výživy uvedený na obale. Způsob použití a další informace na obalech. Batolecí mléka, příkrmy, kaše a sušenky mají být pouze součástí smíšené a vyvážené stravy dítěte. Potraviny pro zvláštní výživu. 

x