Imunita je ochrana organizmu před cizorodými složkami, mezi které patří samozřejmě mikroorganismy. Již při vývoji plodu se začíná vyvíjet jeho obranný systém. Tento systém však není příliš aktivován. Plod je chráněn před nepříznivými účinky zevního prostředí a tím i pronikáním mikroorganizmů.
Plod chrání placenta i vlastní imunita
Plod je uložen v děloze matky tak, že jej spojuje s jejím organismem placenta a pupečník . Prostřednictvím těchto orgánů se do organizmu dítěte dostávají živiny a další látky potřebné pro jeho růst a vývoj.
Plod je chráněn před infekcí řadou mechanismů. Tvoří je především nedotčená placentární bariéra, plodové obaly, a mateřské protilátky , které se dostávají do plodu placentou. Zároveň se rozvíjí vlastní imunitní (obranné) reakce plodu. Plodová voda, ve které je plod dítěte uložen, obsahuje rovněž ochranné, především protibakteriální prvky.
Běžné nemoci neznamenají problém
Všechny tyto mechanismy chrání dítě v bříšku před běžnými infekcemi. Potenciální nebezpečí mohou znamenat některé méně obyklé virové infekce , které na plod přenese matka. Jsou to především:
- zarděnky,
- cytomegalovirová infekce,
- infekce herpetickým virem.
Plod však může být postižen i jinými mikroorganizmy. Patří sem především onemocnění toxoplasmózou (přenášenou zejména kočkami) nebo listerií (bakterií z některých tepelně neupravených jídel). Před těmito infekcemi je třeba se v těhotenství chránit - správnou stravou a hygienou, především pokud žijete se zvířecími mazlíčky.
Přečtěte si více o tom, jak se v těhotenství vypořádat s běžnými nemocemi .
Imunita po narození startuje postupně
Je dobře známo, že na některé infekce je dítě po porodu více citlivé a na některými infekčními nemocemi v prvních měsících života prakticky neonemocní. Souvisí to s vývojem vlastního imunitního systému dítěte a s ochrannými látkami (protilátkami), které dítěti v době těhotenství předala jeho matka. Matka předává dítěti především protilátky k některým virovým infekcím, mezi něž patří spalničky, infekční žloutenka A, zarděnky, obrna a plané neštovice.
Proti bakteriálním infekcím jsou již tyto protilátky méně koncentrované (záškrt, černý kašel) a nebo nejsou vůbec přítomné. Vlastní imunitní systém dítěte není proti některým bakteriálním infekcím ještě vůbec aktivovaný, z čehož vyplývá, že pro malé dítě, zvláště novorozence a kojence jsou některé mikroorganizmy velmi nebezpečné. Průběh některých infekčních onemocnění je proto u malých dětí daleko závažnější než u dětí větších nebo u dospělých.
Odborníci pro imunitu používají různé termíny:
- přirozená imunita,
- získaná imunita,
- imunita specifická,
- imunita nespecifická,
- imunita humorální (protilátková imunita),
- imunita celulární (buněčná imunita).
U zdravého organizmu se všechny uvedené systémy postupně aktivují a tím se zlepšuje ochrana dítěte před rozvojem infekce.
Většina aktivací probíhá spontánně, to znamená především kontaktem dítěte s danou infekcí. Některé infekce jsou však pro život dítěte natolik nebezpečné, nebo jejich průběh komplikuje život dítěte či rodiny, že je nutné infekci aktivovat bezpečnějším způsobem - očkováním .
Přečtěte si o dětském očkování více.
HIV a další vážnější nemoci
Od ženy infikované HIV se plod nejčastěji nakazí až v době porodu, kdy prochází pohlavními cestami ženy. Proto je zde účinnou prevencí vyjmutí plodu císařským řezem. Tímto způsobem se nebezpečí HIV infekce v přenosu na dítě rapidně snižuje. Další opatření však musí následovat. Je to především zákaz kojení dítěte HIV pozitivní matkou a dále dodržování určitých dalších ochranných opatření.
Co se týče dalších výjimečných nemocí, dítě se může infikovat v době porodu i mikroorganizmy kapavky, které u preventivně neošetřeného dítěte vyvolají těžké postižení tkání oka a podobně.
