Alergické onemocnění není jenom zdravotním problémem jednotlivých lidí, často velmi závažným, který významně omezuje kvalitu jejich života, ale představuje i velkou zátěž s ohledem na náklady spojené s léčbou těchto nemocí. Mezi onemocnění patří alergické astma, ekzém, potravinové alergie a mnoho dalších nemocí . Z těchto důvodů je mimořádná pozornost věnována výzkumu , který by měl ukázat příčiny zvyšování výskytu alergických onemocnění.
Jak vzniká alergické onemocnění?
Bylo získáno ohromné množství poznatků z různých vědních oborů, které lze pouze obtížně shrnout do jednoduchých závěrů. Je jisté, že se jedná o nešťastný průsečík okolností, který v důsledku vede k narušení regulací imunity a rozvoji poškozujícího zánětu, který je základem alergických onemocnění. Vždy zde musí být genetická predispozice. V tomto případě se nejedná o jednoduchou genetickou vlohu. Jde o výsledek působení stovek genů, které chrání před rozvojem alergického zánětu a dalších stovek genů, které naopak k alergické reakci predisponují. Je však jisté, že pokud je jeden z rodičů alergik , je významně větší riziko , že jeho dítě bude také trpět alergií. To je znásobeno, pokud alergií trpí oba rodiče.
Až donedávna jsme přikládali malý význam vlivu životních podmínek na naše zdraví. Přehnaně jsme zdůrazňovali pouze genový základ zdraví či nemoci. Tento pohled se v posledních několika létech rychle mění, protože už i u člověka máme dostatek důkazů, které byly původně získány studiem zvířecích modelů, že všechny složky životního prostředí na nás působí tzv. epigenetickými vlivy. Rozhodují totiž o tom, které geny budou nebo nebudou přepsány a tedy zda se tyto zděděné vlohy v nás konkrétně projeví.
Vývoj imunitního systému dítěte v těhotenství
Je zcela nemožné popsat vlivy vnějšího prostředí, kterým je každý jedinec vystaven. Jedná se o všechny vlivy, počínaje nitroděložním vývojem a konče naší smrtí. Je jisté, že jsme životními podmínkami zásadně formováni především v časném období života.
Životní podmínky působí v nekonečných kombinacích. Podstatné jsou životní podmínky, kterým jsme vystaveni v období nitroděložního vývoje. O nich rozhoduje těhotná žena, matka. Pokud se špatně stravuje, je vystavena škodlivinám životního prostředí, kouří, je stresovaná, negativně ovlivňuje vyvíjející se plod epigenetickými mechanismy.
Vývoj imunitního systému dítěte v raném věku
Kojenecké období je podobně citlivé jako těhotenství. Mělo by být podmínkou, aby každé dítě bylo kojeno. Zde opět záleží na stravě kojící maminky a životním prostředí.
Všechny tyto vlivy jsou zprostředkovaně předány v mateřském mléce kojenému dítěti. Individuální imunitní reaktivitu významně určuje střevní mikroflóra. Podmínkou pro její vývoj je právě kojení mateřským mlékem. Bakterie z kmene Firmicutes , které lze nalézt v trávicím traktu kojených dětí, a které chybějí u nekojených dětí, prokazatelně snižují riziko rozvoje alergických onemocnění. Osídlení trávicího traktu zdravou mikroflórou je podmíněno zvláštními cukry, nazývanými prebiotika, která se vyskytují pouze v mateřském mléce.
Pokud nemůže být dítě kojeno, je vhodné, aby bylo krmeno kojeneckým mlékem, které tato prebiotika obsahuje. Zatím není jednoznačně doloženo, zda by bylo prospěšné obohacovat stravu těhotných a kojících žen o zdraví prospěšné mikroorganismy, tzv. probiotika, které prokazatelně brání rozvoji alergických onemocnění ve zvířecích modelech.
Zadejte svůj e-mail a dostaňte z Nutriklubu víc!
Je možné bojovat proti vzniku alergických onemocnění?
Lze zatím uzavřít, že do běžné praxe nelze jednoduše přenést výsledky experimentálních studií na zvířatech, které dokládají význam mikroflóry jako faktoru bránícímu rozvoji alergických nemocí. Zatím se neosvědčily ani postupy, kterými se snažíme snížit expozici potenciálně škodlivým látkám, často alergizujícím, které se vyskytují v našich bytech a kterým jsou děti vystaveni venku. Velké úsilí, které je věnováno ochraně životního prostředí , se v této oblasti míjí účinku.
Příkladem mohou být výsledky velkých studií, že život blízko rušných dopravních cest, např. hlavních ulic měst, významně zvyšuje riziko rozvoje alergických nemocí i jiných imunopatologií. Je považováno za prokázané, že hlavním zdrojem škodlivin jsou zde moderní dieselové motory , které mají všechny potřebné atesty a údajně netvoří žádné škodliviny.
Podobně negativně působí naše strava. V ní je obsaženo málo látek rostlinného původu, které podporují naše trávení a střevní mikroflóru. Je bezpečná, tzn. neobsahuje škodlivé mikroorganismy. Jsou však pro tento účel zničeny i zdraví prospěšné mikroby, které naše tělo potřebuje, aby regulovalo imunitní systém. Obsahuje mnoho látek, označovaných E, ty jsou jednotlivě testovány a v těchto testech prokazatelně neškodí zdraví.
Málo víme o kombinacích těchto chemických látek i o procesech, jak se v našem těle proměňují. Výsledkem je opět narušení našeho zdraví. Jednoznačně platíme velkou cenu za náš pohodlný, kvalitní moderní život, který je na hony vzdálen přírodním podmínkám, ve kterých ještě před několika desítky let žila většina lidstva a kterým jsme evolučně přizpůsobeni.
