Výživa v jednotlivých trimestrech těhotenství

V prvním trimestru těhotenství se nároky na výživu nijak výrazně neliší od období před otěhotněním. Naproti tomu s pozdějším těhotenstvím se zvyšuje potřeba energie, jelikož plod začíná růst intenzivněji a začíná více narůstat i váha těhotné ženy. 

Výživa v prvním trimestru

Do konce 8. týdne těhotenství je důležitý optimální příjem živin (0,8 g bílkovin, 1 g tuků a 4,3 g sacharidů, vše vyjádřeno na kg hmotnosti), které chrání před tzv. epigenetickým imprintingem (vliv výživy na genetiku, která je příčinou některých onemocnění v dospělosti jako zvýšený tlak krve, cukrovka aj.).

Důležitý je i příjem minerálních látek a vitaminů, především kyseliny listové (600 µg/d), která chrání před vznikem degenerativních poruch u miminka).

Od 2. - 4. týdne těhotenství u 60 – 80 % těhotných žen dochází k rané gestóze, která vyvolává ranní nevolnost, nechutenství a někdy zvracení.

V takovém případě je vhodné se vyhnout místům a potravinám s pachy, které ženě vadí, pít dostatek tekutin, úlevu od nevolnosti přináší pití zázvorového nálevu 2x – 3x za den (max. 1 g sušeného zázvoru na den) nebo užití pyridoxinu (vitaminu B6), během dne jíst malé dávky nedráždivých jídel, večer si dopřát hodnotnou večeři. V případě silných obtíží doma nevařit, v případě nechutenství užívat multivitaminový a minerálový preparát určený pro těhotné ženy (zabezpečí jejich denní příjem).

Od 9. týdne těhotenství výživa ovlivňuje především růst plodu a vývoj jeho nervové soustavy. 

Výživa ve druhém a třetím trimestru

Pokud u těhotné ženy převládá gestóza (cca u 20 % žen), je vhodné podávat suplementy multikompozitních vitaminových a minerálových preparátů. Jinak se snažíme této suplementaci vyhnout, neboť nadbytečný příjem nutrientů může zvyšovat metabolizmus a růst plodu, a tím zvyšovat riziko ztíženého porodu.

Jedná se období, kdy plod roste intenzívněji, narůstá i váha těhotné ženy a je potřeba přidat množství energie o cca 255 kcal/den, zajistit dostatečný příjem bílkovin a tuků (vhodné jsou omega 3 mastné kyseliny). Je nutné pokrýt i deficity některých vitaminů a minerálních látek, které jsme v době těhotenství zjistily v naší studii u českých maminek. Jde především o vápník, hořčík, železo, jód, zinek, vitaminy (D, C, kyselina listová).

Příjem bílkovin v dávce okolo 1g/den s přísunem esenciálních aminokyselin je základním stavebním kamenem pro vývoj plodu a také vzhledem ke zvětšující se velikosti dělohy a prsou.

Příjem omega 3 mastných kyselin (doporučená dávka je 200 mg/den) významně ovlivňuje vývoj nervové soustavy plodu a významnou měrou stabilizuje těhotenství před potratem, zlepšuje kognitivní a intelektové schopnosti dětí. Přirozeným zdrojem jsou např. losos, sleď, lněné semínko, vlašské ořechy.

Zajímá vás, jaké další důležité složky by měla obsahovat strava v těhotenství? Přečtěte si článek Co by nemělo chybět ve stravě tehotné ženy!