Rozdíly mezi chlapci a děvčaty jsou spíše nevýznamné a v mnoha případech se překrývají. V zásadě ale platí, že nějaké ty rozdíly samozřejmě najdeme. Kluci jsou například agresivnější a mají lepší prostorové vnímání. Dívky si raději hrají v menších skupinkách po dvou až třech, zatímco chlapci dávají přednost větším partám. Holčičky při svých hrách více mluví, kdežto kluci se věnují spíše sportovním a jiným (leckdy i agresivnějším) aktivitám. Faktem je, že i když se jako rodiče budete snažit vychovávat děti bez ohledu na jejich pohlaví, děvčátka stejně často „skončí“ s panenkami a kluci u fotbalu.
Klučičí a holčičí svět
Ve věku tří let už děti vědí, zda jsou chlapečci nebo holčičky a rozumějí rozdílům mezi pohlavím. Dívky velmi často napodobují maminky a péči o děti a domácnost, a chlapci začínají přejímat tradiční mužské role. Jací ještě chlapci a dívky jsou?
- Kluci preferují spíše společné aktivity jako stavění a bojování, dívky si hrají poklidněji.
- Chlapci považují sociální kontakty za podružné, kdežto u holčiček stojí na prvním místě „souznění“ duší.
- Chlapci vedou monolog a trvají na svém, dívky raději diskutují.
- Kluci ve skupinách rádi „překračují“ pravidla, holčičky málokdy dělají něco zakázaného.
- Chlapci rádi soutěží, dívky moc konkurenční boj rády nemají.
- Kluci preferují hry ve skupině, holčičky dávají přednost jedné či dvěma kamarádkám.
- Kluci jsou obecně hlučnější a rádi křičí, holčičky naopak.
Nezobecňujte a berte děti takové, jaké jsou!
To všechno jistě víte, máte-li doma děti obojího pohlaví. Nicméně, ani tyto základní rysy nelze zobecnit, najdou se jistě kluci, kteří se chovají naprosto odlišně, a holčičky, které si místo s panenkami hrají s autíčky. Je to dáno tím, že se stírají rozdíly mezi rolemi muže a ženy, takže se rozšiřují možnosti dětských her. Rozhodně tedy nedramatizujte, pokud si vaše roztomilá dcerka hraje s autíčky, nebo váš syn s panenkou od kamarádky ze školky.
