Otěhotnění po porodu a během kojení

Znovu nastartování hormonálních funkcí a obnova cyklu je velmi individuální záležitost. U žen, které nekojí, se obvykle menstruační cyklus navrací do 6 týdnů po porodu, ale první ovulace může nastat už 3 týdny po porodu. Ženy plně kojící nemusí mít menstruaci vůbec po celou dobu kojení (laktační amenorrhoe) nebo mohou začít menstruovat pravidelně či nepravidelně po skončení šestinedělí.

Co se děje v těle ženy po porodu

I u ženy plně kojící bez menstruace může dojít k ovulaci a otěhotnění. V době po porodu a během kojení je vše ovlivňováno hormonální činností organizmu ženy. Po porodu placenty začnou klesat hladiny hormonů estrogenů a progesteronu na úroveň umožňující dozrávání vajíčka.

Zároveň s tímto procesem krátce po porodu placenty, dochází k nastartování laktace, kterou stimuluje hormon prolaktin. Hormon prolaktin brání dozrávání vajíček, jeho hladiny však nejsou stálé, kolísají a to nejen v odstupu od proběhlého porodu, ale i během dne.

Mít děti rychle po sobě považují některé maminky za výhodu. Neexistuje limit, který by definoval, kdy je vhodné znovu otěhotnět. Těhotenství, porod, kojení je vyčerpávající záležitost. Všechny tyto činnosti si vybírají daň na těle maminky, berou jí velké množství živin, které jsou poskytovány dítěti.

Prvních šest týdnů po porodu by úvahy o dalším otěhotnění měly být vyřešené sexuální abstinencí. Je to období, kdy se organizmus, vyčerpaný graviditou a porodem, a především pohlavní a močové ústrojí ženy, vrací do pořádku.

Navíc hrozí zavlečení infekce do pochvy ženy, která při hormonální nestabilitě a z toho vyplývajícím imunitním oslabení, může vést až k akutnímu zánětu dělohy (endomyometritis acuta). I v dnešní době užívání kvalitních a účinných antibiotik se toto onemocnění výjimečně musí řešit chirurgickým odstraněním dělohy.

K omezení poporodního sexuálního života přispívá příroda svými hormony: prolaktin, podporující tvorbu mléka, zároveň tlumí chuť k milování. Estrogeny mají nízké hladiny, což má za následek, že pohlavní orgány nejsou vzrušivé a pochva je sušší.

Po šestinedělí je možné zahájit pohlavní život bez zbytečných rizik. Momentální nepřítomnost menstruace neznamená, že v těle ženy neuzrává první vajíčko. I při kojení je možné otěhotnět!

co-se-deje-po-porodu-original

Kdy je vhodné znovu otěhotnět

Dříve panoval názor, že optimální rozestup mezi těhotenstvími by měl být 2 roky. Nejnovější studie uvádí 2,5 roku až 3 roky jako dobu optimálně vhodnou k regeneraci organizmu po porodu.

Těhotenství a porod jsou náročné procesy, zejména z hlediska energetického. Během těhotenství musí matka přijímat až 6 000 kcal pro své dítě. Tato energie pochází z jídla a matčiných zásob.

Pokud není rozestup mezi těhotenstvími dostatečný, nemá tělo matky z čeho brát zásoby energie a snadněji se vyčerpá.

Mezi statisticky jednoznačně potvrzená zvýšená těhotenská rizika patři:

- častější gynekologické a močové infekce

- abnormální krvácení

- anemie

- hypertenze indukovaná těhotenstvím

- diabetes

- osteoporóza.

Po porodu pak častěji hrozí močová inkontinence.

Co s sebou přináší brzké otěhotnění po porodu

Těhotenství, která navazují bezprostředně po sobě, jsou jedním z největších rizik úmrtí matek v těhotenství a při porodu. Novorozené miminko by mělo být centrem pozornosti rodičů. Ti by především měli brát v úvahu jeho potřeby a výchovu, nežli se soustředit na příchod dalšího potomka na svět.

Udržení kojení je v době dalšího těhotenství problém, přičemž kojení je důležitý faktor pro růst a vývoj miminka. Také miminko, které se ještě nenarodilo, může trpět. Nejčastěji se rodí s nízkou porodní hmotností a následnou náchylností k různým onemocněním a zdravotním obtížím.

Jaké jsou možné metody antikoncepce

Z hlediska prevence výše popsaných možných komplikací je důležité správné načasování jednotlivých těhotenství. Po šestinedělí je tedy vhodným rozhodnutím navštívit svou gynekologickou ambulanci a poradit se o možnostech antikoncepce v období po porodu a při kojení.

Hormonální antikoncepce kombinovaná s estrogeny není vhodná, může potlačovat tvorbu mléka a do mléka také přechází. Volbou je hormonální antikoncepce s gestageny ve formě pilulek či injekcí.

Nitroděložní tělísko s obsahem gestagenů je možno zavést také ihned po šestinedělí. Předem je však nutno provést těhotenský test u žen, které nemenstruují.

Barierové metody (pesary, kondomy)  jsou méně spolehlivé.

Na kontracepční efekt kojení se nelze spoléhat. Lze jej docílit pravidelným a dostatečně dlouhým kojením.Je zapotřebí 5 kojení denně o celkové délce 65 minut, ale navíc jsou zde ještě další vlivy, např. nutriční stav matky, délka intervalu mezi porody a další. Jedná se o velmi nespolehlivou metodu zábrany početí.

Mohlo by vás zajímat: Důvody pro porod císařským řezem