Zarděnky

lékař prohlíží dítě, zda má zarděnky

Jak rozpoznat zarděnky hned v počátku onemocnění, jak dochází k přenosu a jak ochránit zbytek rodiny před nákazou? Odpovědi najdete v tomto článku.

Zarděnky, latinsky rubeola, je obvykle lehce probíhající onemocnění dětí provázené vyrážkou. Při onemocnění těhotné ženy v prvních měsících těhotenství, však může dojít k závažnému postižení plodu.

Zarděnkové pandemie jsou naštěstí minulostí

Původcem onemocnění je virus, člověk je jediným přirozeným hostitelem.

Před zavedením očkování se zarděnky vyskytovaly v epidemiích v šesti až devítiletých cyklech, nejčastěji na jaře. Pandemie proběhla každých 10–20 let. Od zavedení očkování se onemocnění vyskytuje zřídka, v roce 2005 a 2006 bylo hlášeno po 8 onemocněních za rok, v roce 2009 to už bylo jen 5 onemocnění.

Získané zarděnky

Zdroj nákazy

Zdrojem nákazy může být i dítě s vrozenými zarděnkami, k vylučování viru dochází ještě několik měsíců po narození.

Značná část onemocnění, hlavně u dospělých pacientů, probíhá bez příznaků (symptomaticky).

Způsob přenosu infekce

K přenosu infekce dochází vzdušnou cestou, stykem s pacientem se zarděnkami. Virus se vylučuje nosohltanem již ve druhé polovině inkubační doby a po dobu týdne po vzniku vyrážky.

Inkubační doba

Inkubační doba onemocnění se pohybuje mezi 12–23 dny.

Jak rozpoznat první příznaky nemoci?

Onemocnění u dětí začíná:

  • Drobně skvrnitou růžovou vyrážkou, která se objeví nejprve na obličeji a krku a rychle se šíří na trup. Výsev vyrážky obvykle trvá 3 dny.
  • Často předchází nápadné zduření šíjových a týlních mízních uzlin a uzlin za ušními boltci.

Komplikace onemocnění

Ke komplikacím onemocnění patří nejčastěji:

  • Postižení kloubů – od bolestí kloubů (tzv. artralgie) až po nehnisavé záněty kloubů (artritidy). Vyskytují se častěji u žen. Postiženy bývají hlavně malé klouby rukou.
  • V akutní fázi onemocnění může vzácně dojít k přechodnému poklesu počtu krevních destiček s projevy krvácení do kůže (tzv. trombocytopenická purpura) či k nehnisavému zánětu mozku (encefalitidě). 

Vrozené zarděnky

Při onemocnění ženy v průběhu těhotenství může dojít k přenosu viru přes placentu do plodu a pomnožení v jeho tkáních. Následkem infekce plodu může být potrat nebo porod s příznaky vrozeného zarděnkového syndromu – tzv. Greggův syndrom.

U plodu dochází k:

  • vrozeným vadám srdce
  • poškození sluchu
  • poškození oka

Jak dochází k přenosu od matky na plod?

Výskyt vrozených zarděnek závisí na imunitě matky a na období těhotenství, ve kterém dojde k nákaze.

K poškození plodu dochází u ženy, která dosud zarděnkami neonemocněla, nebyla proti nim očkována a nemá v séru protilátky proti zarděnkám.

Zarděnky v prvním trimestru těhotenství

  • Při onemocnění ženy v prvních třech měsících těhotenství je riziko onemocnění plodu vrozenými zarděnkami 80–90%
  • V prvém měsíci těhotenství je riziko dokonce 100%

Zarděnky v druhém trimestru těhotenství

Při onemocnění ve 4. a 5. měsíci těhotenství již hrubé anomálie nevznikají, ale bylo pozorováno:

  • postižení sluchu
  • postižení zraku
  • opoždění vývoje (tzv. psychomotorická retardace)

Dítě se může narodit s:

  • nízkou porodní hmotností
  • postižením jater (hepatitidou)
  • projevy krvácení na kůži pro již výše zmíněnou trombocytopenickou purpuru
  • nehnisavým zánětem mozku
  • postižením očí
  • postižením dlouhých kostí (tzv. rozšířený zarděnkový syndrom)

Virus v organizmu dlouhodobě přetrvává, kojenci jej vylučují i několik měsíců a mohou být zdrojem nákazy. Přetrvávající množení viru v postižených tkáních po narození může způsobit pokračující poškození.

Při podezření na onemocnění u těhotných žen by měla být diagnóza co nejdříve potvrzena vyšetřením protilátek (sérologické vyšetření).

Známkou akutní infekce jsou pozitivní tzv. IgM protilátky proti zarděnkám.

Je nutné ukončení těhotenství?

Při prokázané infekci těhotné ženy v prvních třech měsících těhotenství je doporučováno ukončení těhotenství pro vysoké riziko závažného postižení plodu. Podání protilátek (tzv. pasivní imunizace) vede pouze k prodloužení inkubační doby a ke vzniku modifikovaného či skrytého (inaparentního) onemocnění, při kterém může také dojít k postižení plodu. K aplikaci protilátek se přistupuje u těhotné pouze tehdy, došlo-li ke styku se zarděnkami u ženy, která interrupci odmítá.

Pomůže očkování?

U žen pracujících v místech se zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (dětské sestry, učitelky), je vhodné vyšetřit protilátky, a pokud jsou negativní (žena zarděnky neprodělala nebo nebyla očkovaná), je vhodné tyto ženy naočkovat.

Jak poznáme, že jde o zarděnky?

Diagnóza stanovená jen na základě klinického obrazu je velmi nespolehlivá. Může dojít k záměně s vyrážkou vyvolanou i jinými viry – enteroviry, adenoviry, s vyrážkou při spále, s alergickou vyrážkou. U těhotných žen je potřeba co nejrychleji vyloučit nákazu všemi dostupnými metodami. K odlišení dřívější a aktuální nákazy lze využít i tzv. test avidity IgG protilátek.

Jak probíhá léčba?

Léčba zarděnek je symptomatická (snažíme se tlumit obtíže pacienta), v případě potřeby podáváme léky na teplotu, léky na bolest. U těžších případů trombocytopenické purpury nebo při edému mozku u zánětu mozku (encefalitidy) se podávají protizánětlivé léky – tzv. kortikoidy, při zánětu kloubů (artritidě) protizánětlivé léky ze skupiny tzv. nesteroidních antirevmatik (patří sem např. ibuprofen). Vzhledem k většinou lehkému průběhu, je doporučován domácí klidový režim, izolace doma je po dobu vylučování viru, tj. asi do 7. dne po vzniku vyrážky.

Prevence? Očkování

Pravidelné očkování 12letých dívek bylo zavedeno v roce 1982, od roku 1986 se očkují batolata obou pohlaví. K očkování se dnes používá trojsložková očkovací látka, obsahující oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek.

  • Očkují se děti (dívky i chlapci) od 15. měsíce věku
  • Přeočkování se provádí za 6–10 měsíců po první dávce

V České republice je v současné době registrována vakcína Priorix (firma GlaxoSmithKline).

Po jedné dávce vznikají ochranné hladiny protilátek u 95% očkovaných, posilující očkování zvýší ochranu téměř na 100%, ochrana po 2 dávkách je většinou celoživotní.

Očkování dospělých

Monovakcína pro očkování proti zarděnkám u dospělých žen není v současné době v České republice registrována. Pro očkování dospělých osob s nízkými protilátkami se musí proto použít výše zmíněná kombinovaná vakcína.

Komplikace po očkování

U části očkovaných se nejčastěji mezi 6.–12. dnem po očkování může objevit:

  • zvýšená teplota
  • mírné zduření uzlin
  • prchavá vyrážka
  • u dospělých žen někdy i bolesti kloubů

Koho nelze očkovat?

  • pacienty s těžkou poruchou imunity
  • těhotné ženy

U žen je nutno vyloučit otěhotnění po dobu 3 měsíců po očkování. Riziko poškození plodu při náhodném očkování těhotné je nicméně velmi malé a není důvodem k ukončení těhotenství.

Autor: MUDr. Petr Tláskal, CSc., primář dětské polikliniky Fakultní nemocnice Praha – Motol