Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS)

rodiče bedlivě kontrolují své miminko, bojí se syndromu náhlého úmrtí

Jaké věkové skupiny dětí jsou nejohroženější, a lze vůbec syndromu náhlého úmrtí (SIDS) nějak předejít? Existují příznaky a rizikové faktory?

V životě snad není pro rodiče horší chvíle než té, v níž musejí hledět do hrobu svého sotva narozeného dítěte. Po devíti měsících těšení se na nového člena rodiny, po devíti měsících netrpělivého očekávání, napětí, radosti a po pár měsících společného žití přichází nečekaná smrt. Na syndrom náhlého úmrtí kojence u nás ročně zemře několik desítek dětí, které po sobě zanechávají zdrcené rodiče. 

Která skupina dětí je nejohroženější?

Syndromem náhlého úmrtí kojence je označován stav, kdy dítě náhle nalezneme mrtvé, bez souvislosti s nějakými předchozími projevy nemoci.

Tato událost může postihnout kojence nejčasteji do 6 měsíců věku. Nejčastější výskyt náhlého úmrtí kojence je v jeho věku mezi 2. až 4. měsícem, dále toto nebezpečí prudce klesá. K náhlému úmrtí dítěte dochází v noci, ve spánku. 

Proč k úmrtí dochází?

Syndrom náhlého úmrtí kojence ve zkratce nazýváme SIDS. Jedná se o přepis z anglického jazyka (Sudden Infant Death Syndrom). V naší republice postihuje náhlé úmrtí kojence v průměru jedno dítě na 2 000 až 1 000 živě narozených novorozenců. Při roční porodnosti kolem 100 000 dětí tak v průměru umírá na SIDS několik desítek kojenců. Jedná se samozřejmě vždy o situaci velmi dramatickou a hledá se viník. Jednoznačná příčina náhlého úmrtí se však v daném případě nikdy neprokáže. Všechna následná dostupná vyšetření jsou negativní. Z řady studií však vyplývá, že některé faktory mohou hrát v náhlém úmrtí kojenců významnou roli a hledají se různá vysvětlení těchto situací.

Mezi faktory spojované s častějším výskytem SIDS patří:

  • příhoda úmrtí jiného sourozence – kojence v rodině
  • dítě bylo při porodu nedonošené
  • dítě nebylo kojené nebo bylo kojené omezeně
  • dítě je z horšího sociálně-ekonomického zázemí rodiny
  • matka dítěte je kuřačka nebo je dítě v kuřáckém domácím prostředí
  • matka je drogově závislá
  • dítě je ukládáno v poloze na bříško
  • dítě spí v přehřáté místnosti

SIDS a genetika

Častější výskyt SIDS ve stejné rodině vede k úvahám o genetické (vrozené) dispozici onemocnění. Uvedená souvislost však nebyla zatím rovněž jednoznačně prokázána nebo vyloučena. 

Předpokládá se, že existuje možná souvislost s jinými geneticky podmíněnými nemocemi, které samy mohou být dispozičním faktorem rozvoje SIDS. Patří sem například některá metabolická onemocnění.

Jsou to:

  • porucha beta oxidace mastných kyselin
  • porucha metabolismu glukózy
  • porucha iontových kanálků srdečního svalu nebo porucha krevní srážlivosti.

SIDS se v těchto případech projeví dříve, než se rozvine vlastní základní onemocnění.

Předpokládá se, že existuje přímá genetická souvislost se vznikem SIDS při atypicky probíhajících metabolických reakcích v možné souvislosti s jiným spouštěcím faktorem.

SIDS a vliv zevního prostředí

Dosud není přesně určeno, zda prvotní příčinou SIDS je postižení dechového centra v prodloužené míše dítěte s následnou zástavou dýchání nebo zda je příčinou porucha srdečního rytmu – se zástavou srdeční činnosti. Oba tyto možné mechanismy, umožňující rozvoj SIDS, se tak promítají do různých teorií a hypotéz, proč děti umírají více za určitých okolností (viz faktory spojované s rozvojem SIDS).

Kouření

Větší výskyt úmrtí v rodinách kde je matka nebo jiný příslušník domácnosti kuřákem se přikládá účinku nikotinu. O nikotinu je známo, že ve vyšší koncentraci má tlumivý účinek na dechové centrum člověka. Nikotin pronikne do organizmu dítěte a zde tak může nepříznivě působit.

Přehřátí

Obdobný mechanismus účinku nepříznivých faktorů prostředí vysvětluje jiná hypotéza o přehřátí organizmu dítěte. Dítě by podle této hypotézy nemělo spát v přehřáté místnosti a ani by nemělo mít na hlavě například čepičku. Podle této hypotézy by při přehřátí mělo dojít k větší aktivaci mikrobiální flóry a následně některých imunitně aktivních látek, které by rovněž mohly nepříznivě zapůsobit na dechové centrum dítěte.

Poloha na bříšku

Velmi významným údajem o častějším výskytu SIDS je informace o poloze dítěte ve spánku. Větší výskyt SIDS byl zjištěn u kojenců, kteří byli pokládáni na bříško. Z uvedeného vyplývá jednoznačné doporučení, aby dítě bylo ke spánku ukládáno vždy v poloze na zádech. Je možné i na bok, ale tak, aby se v případně překulení dítě spíše přetočilo na záda než na bříško.

Význam kojení

Význam kojení je samozřejmě nutné vyzdvihnout i v tomto případě. Ne všechny studie však tento faktor v prevenci rozvoje SIDS jednoznačně potvrzují.

Předčasný porod

Lékařům je dobře známo, že pokud se dítě narodí předčasně, je v souvislosti s nezralostí jednotlivých orgánů a jejich funkcí daleko více ohroženo různými poporodními i pozdějšími komplikacemi. Mezi tyto komplikace patří především výskyt apnoických pauz (to znamená, že se dítě opětně nenadechne v intervalu do 20 vteřin a více). Opakované a prodloužené apnoické pauzy vedou u nedonošeného dítěte k poruchám srdečního rytmu (jeho poklesu, kdy v případě delší pauzy je možná i kompletní zástava srdeční aktivity). Současně dochází ke změně okysličení tkání, což se projeví prošednutím až cyanózou (zmodráním až zfialověním) dítěte. Z uvedených důvodů musí být nedonošené dítě s těmito komplikacemi dlouhodobě monitorováno, to znamená, že musí být sledována dechová a srdeční aktivita dítěte. U nedonošených dětí je zaznamenáván vyšší počet případů rozvoje SIDS rovněž v pozdějším kojeneckém věku.

Prevence v rodinném prostředí

Z výše uvedených údajů je patrné, jaké jsou možnosti prevence SIDS v rodinném prostředí.

  • dítě bychom v první polovině roku jeho života neměli ukládat ke spánku v poloze na břiše
  • v místnosti, kde dítě spí, bychom měli udržovat přiměřenou pokojovou teplotu a dítě bychom neměli nadměrně zabalovat (dítě by samozřejmě mělo udržovat svoji přirozenou tělesnou teplotu, nemělo by se ani podchlazovat)
  • v místnosti, kde dítě spí, bychom neměli kouřit a všichni kuřáci v rodině by měli zachovávat pokud možno nekuřácký režim v domácnosti
  • dítě bychom měli, pokud to je možné, v prvních šesti měsících života kojit
  • je-li v rodině nebo v blízkém příbuzenstvu dítě, které zemřelo na SIDS, měli bychom být u kojence více obezřetní

Pomohou monitory dechu?

S uvedenou problematikou souvisí možnost monitorování dítěte v rodinném prostředí. Vzhledem k tomu, že výskyt SIDS je velmi ojedinělý, není plošně doporučováno a ani nijak zaváděno monitorování kojenců. Přístroje pro monitorování dýchání však existují i pro ambulantní péči. Tyto přístroje jsou spíše určeny k používání pro děti, kde byl již v rodině zaznamenán SIDS, a nebo pro děti, které se narodily jako nedonošené a měly v následném poporodním období apnoické pauzy. Uvádí se, že užívání monitorovacího přístroje jinak nesnižuje počet úmrtí dětí na SIDS. Rodiče musí být s obsluhou přístroje dobře obeznámeni, aby zbytečně nedocházelo k falešným alarmům. Z psychologického hlediska je používání těchto přístrojů pochopitelné, i když velmi často zcela zbytečné.

Autor: MUDr. Petr Tláskal, CSc., primář dětské polikliniky Fakultní nemocnice Praha – Motol