Průjem je u dítěte nejčastěji vyvolán infekčním onemocněním. Jsou však i průjmová onemocnění, která nejsou infekčního původu. Ta mají většinou chronický, to znamená dlouhodobý, charakter a jejich léčba souvisí se stanovením příčiny tohoto onemocnění.
Viry
Nejčastějším původcem akutního infekčního onemocnění trávicího traktu, s projevy průjmu, případně i zvracení, jsou viry. Virová onemocnění jsou až v 70 % infekční příčinou průjmů.
Zvláště v zimních měsících se objevují průjmy vyvolané rotaviry. Tyto viry se dobře přenáší, zejména v kolektivních zařízeních.
Bakterie
Dalšími možnými původci jsou patogenní, tzn. průjem vyvolávající, bakterie. Mezi nejčastější z nich patří Salmonely nebo Campylobacter jejuni. Tyto bakterie se častěji objevují v letních měsících roku.
Paraziti
Paraziti a další mikroorganismy jsou příčinou průjmů v našich podmínkách již méně často.
Průjmové onemocnění může probíhat pouze samostatně, bez jiných příznaků. Může se však objevit zvýšená teplota, horečka, případně zvracení.
Začněte s dietou
Základním opatřením v léčbě je dieta. Dietou rozumíme úpravu stravy dítěte v závislosti na jeho věku. Pokud je dítě ještě kojeno, je pokračování výživy mateřským mlékem nejvhodnější formou výživy.
Při umělé výživě kojenců jsou vhodná další dietní opatření. S výhodou se výživa doplňuje rýžovým odvarem, případně zpočátku při nižší koncentraci původního mléka.
V případě větší závažnosti průjmového onemocnění je někdy vhodné vysadit mléko, podat čaj, případně připravený iontový roztok a později použít mléčnou výživu, která je přímo připravená pro léčbu průjmového onemocnění. V tomto případě je nutné domluvit se s lékařem o nejvhodnějším postupu dietní léčby.
U starších kojenců a dále starších dětí je vhodné přidávat do potravy například mixované banány, škrábaná jablka a podobně. Stravovací režim je dále uzpůsoben podle věku dítě především s omezováním tuků ve výživě až do doby úpravy průjmu.
Pomohou probiotika?
V současné době se k léčbě průjmů stále více užívá tzv. probiotik. Probiotika tvoří živé kultury bakterií (zvláště bakterií mléčného kvašení), které mimo jiné mají pozitivní účinek na střevní mikroflóru a tím i ochranu střeva před infekcí.
Probiotika je možné dostat v lékárně i bez receptu a podávat je podle návodu doporučeného dávkování. Probiotika se užívají i v prevenci rozvoje průjmového onemocnění u dětí. Je to zvláště v případech, kdy dítě dostává antibiotika z jiného důvodu než střevní infekce. Antibiotikum naruší rovnováhu střevní mikroflóry, a tak se objeví průjem. Probiotika podávaná současně s některými antibiotiky tyto komplikace léčby omezí nebo zcela zlikvidují.
Jak předcházet průjmu?
Kojené dítě:
- kojení je nejlepší prevencí
Nekojené dítě:
- přechodné užívání bezlaktózového mléka
- probiotické výrobky
- pečlivá hygiena a skladování potravin
Antibiotika
Antibiotika se v léčbě průjmového onemocnění užívají minimálně, a to v případech, kdy původce nemoci pronikne dále do krevního oběhu a vyvolá septické onemocnění.
V léčbě průjmového onemocnění je nejzávažnějším momentem zvracení dítěte. V těchto případech někdy nelze běžným způsobem zajistit dostatečný příjem tekutin a hrozí tak nebezpečí odvodnění (dehydratace). Takovéto dítě je nutné ukázat lékaři, který rozhodne o případné hospitalizaci a léčbě průjmového onemocnění infúzí.