Potravinová alergie patří mezi nejčastější projevy alergie v kojeneckém věku. Vyskytuje se až u 8 % kojenců, z toho třetinu až polovinu představuje alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM). V dalších případech jsou to alergie na bílkoviny vajec, mouky (lepek), sóji, ořechů, alergie na mořské plody či exotické ovoce. U dítěte, které mělo potíže s potravinovou alergií v kojeneckém věku, je bohužel větší pravděpodobnost vzniku jiných druhů alergií – alergické rýmy a alergického astmatu.
Potravinová alergie se u dětí projevuje zažívacími potížemi (bolesti břicha, průjmy, zvracení), ale také pálením v ústech, otokem jazyka či rtů, kožními příznaky (svědění, atopický ekzém) nebo respiračními potížemi (kašel, dušnost, kýchání). Máte-li u svého dítěte podezření na potravinovou alergii, poraďte se se svým lékařem, který stanoví správnou diagnózu a navrhne vhodnou léčbu.
Základní zásady zavádění nových potravin do jídelníčku
S ohledem na hrozící riziko potravinové alergie by se při zavádění nových potravin do jídelníčku dítěte vždy mělo dodržovat několik jednoduchých zásad.
- Podáváme vždy jen jednu novou potravinu a vyčkáme několik dnů (2–3 dny). Během jednoho týdne zařazujeme obvykle dvě až tři nové potraviny. Pokud se projeví jakákoliv neobvyklá reakce, novou potravinu, která tuto reakci způsobila, z jídelníčku dítěte vyřadíme a zkusíme ji opět opatrně podat až za nějaký čas.
- Nové potraviny podáváme nejprve v tepelně upravené formě (vařené, dušené), až poté syrové.
- Nové potraviny zařazujeme do jídelníčku pokud možno doma nebo tam, kde je dostupná lékařská pomoc, ne na cestách.
- Vybíráme nejprve méně alergizující potraviny, pak i ty potencionálně alergenní – nejprve v male dávce, pokud jsou dobře tolerovány, dávku zvyšujeme.
Potenciální alergeny
Potřebujete- li se zorientovat, které potraviny jsou považovány za potenciální alergeny a které jsou naopak považovány za bezpečné, využijte našeho přehledného schématu.
Potencionálně alergizující:
- obiloviny s lepkem (vyloučit v případě alergie na lepek): pšenice, ječmen, žito, oves
- mléko: neupravené kravské, kozí, ovčí a výrobky z nich
- vejce a výrobky z nich
- zelenina: celer, rajčata, paprika, chřest, cibule
- ovoce: citrusové plody, exotické ovoce, jahody, angrešt, rybíz, maliny, ostružiny
- ořechy: veškeré (zejména arašídy, lískové, vlašské, pistácie)
- ryby: všechny vč. sladkovodních, mořské plody
- sója: vč. sójového mléka, jiné luštěniny
- sladidla: med
- koření: skořice, muškátový oříšek, kari…
- průmyslově vyráběné potraviny s obsahem umělých aromat, barviv a konzervačních látek
Nealergizující:
- obiloviny, které přirozeně neobsahují lepek: rýže, kukuřice, pohanka, jáhly (proso)
- zelenina: brambory, mrkev, cuketa, špenát, pastinák, dýně, baklažán, brokolice, růžičková kapusta, květák, patizon, kedluben, okurka
- ovoce: banány, meloun, vodní meloun, hroznové víno, vařené ovoce (jablka, hrušky, broskve, meruňky, třešně, švestky)
- maso: kuřecí, krůtí, telecí, hovězí, jehněčí, vepřové
Zdroj: JIMRAMOVSKÝ, František a Martin FUCHS. Kojení a začátky s výživou: Průvodce výživou v prvním roce života . 2011.
Pokračujte na:
Kdy je správný čas pro první setkání s potenciálními potravinovými alergeny?
