Potravinové alergie a zásady zavádění nových potravin do jídelníčku dítěte

malé dítě trpící potravinovou alergií

Bílkovina kravského mléka, vejce, mouka, sója, ořechy, mořské plody nebo exotické ovoce - tyto potenciální alergeny mohou vaše dítě velmi potrápit.

Potravinová alergie patří mezi nejčastější projevy alergie v kojeneckém věku. Vyskytuje se až u 8 % kojenců, z toho třetinu až polovinu představuje alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM). V dalších případech jsou to alergie na bílkoviny vajec, mouky (lepek), sóji, ořechů, alergie na mořské plody či exotické ovoce. U dítěte, které mělo potíže s potravinovou alergií v kojeneckém věku, je bohužel větší pravděpodobnost vzniku jiných druhů alergií – alergické rýmy a alergického astmatu.

Potravinová alergie se u dětí projevuje zažívacími potížemi (bolesti břicha, průjmy, zvracení), ale také pálením v ústech, otokem jazyka či rtů, kožními příznaky (svědění, atopický ekzém) nebo respiračními potížemi (kašel, dušnost, kýchání). Máte-li u svého dítěte podezření na potravinovou alergii, poraďte se se svým lékařem, který stanoví správnou diagnózu a navrhne vhodnou léčbu.

Základní zásady zavádění nových potravin do jídelníčku

S ohledem na hrozící riziko potravinové alergie by se při zavádění nových potravin do jídelníčku dítěte vždy mělo dodržovat několik jednoduchých zásad.

  1. Podáváme vždy jen jednu novou potravinu a vyčkáme několik dnů (2–3 dny). Během jednoho týdne zařazujeme obvykle dvě až tři nové potraviny. Pokud se projeví jakákoliv neobvyklá reakce, novou potravinu, která tuto reakci způsobila, z jídelníčku dítěte vyřadíme a zkusíme ji opět opatrně podat až za nějaký čas.
  2. Nové potraviny podáváme nejprve v tepelně upravené formě (vařené, dušené), až poté syrové.
  3. Nové potraviny zařazujeme do jídelníčku pokud možno doma nebo tam, kde je dostupná lékařská pomoc, ne na cestách.
  4. Vybíráme nejprve méně alergizující potraviny, pak i ty potencionálně alergenní – nejprve v male dávce, pokud jsou dobře tolerovány, dávku zvyšujeme.

Potenciální alergeny

Potřebujete- li se zorientovat, které potraviny jsou považovány za potenciální alergeny a které jsou naopak považovány za bezpečné, využijte našeho přehledného schématu.

Potencionálně alergizující:

  • obiloviny s lepkem (vyloučit v případě alergie na lepek): pšenice, ječmen, žito, oves
  • mléko: neupravené kravské, kozí, ovčí a výrobky z nich
  • vejce a výrobky z nich
  • zelenina: celer, rajčata, paprika, chřest, cibule
  • ovoce: citrusové plody, exotické ovoce, jahody, angrešt, rybíz, maliny, ostružiny
  • ořechy: veškeré (zejména arašídy, lískové, vlašské, pistácie)
  • ryby: všechny vč. sladkovodních, mořské plody
  • sója: vč. sójového mléka, jiné luštěniny
  • sladidla: med
  • koření: skořice, muškátový oříšek, kari…
  • průmyslově vyráběné potraviny s obsahem umělých aromat, barviv a konzervačních látek

Nealergizující:

  • obiloviny, které přirozeně neobsahují lepek: rýže, kukuřice, pohanka, jáhly (proso)
  • zelenina: brambory, mrkev, cuketa, špenát, pastinák, dýně, baklažán, brokolice, růžičková kapusta, květák, patizon, kedluben, okurka
  • ovoce: banány, meloun, vodní meloun, hroznové víno, vařené ovoce (jablka, hrušky, broskve, meruňky, třešně, švestky)
  • maso: kuřecí, krůtí, telecí, hovězí, jehněčí, vepřové

Zdroj: JIMRAMOVSKÝ, František a Martin FUCHS. Kojení a začátky s výživou: Průvodce výživou v prvním roce života . 2011.

Pokračujte na:

Kdy je správný čas pro první setkání s potenciálními potravinovými alergeny?