Novorozenecká imunita po císaři: proč se nebát mikrobů?

„Všechno, co naši „Císařovnu“ ve světě čeká, pro ni bude nové. Kontakt se světem plným různých bakterií, nejen těch zlých, i těch prospěšných, a také virů je nevyhnutelný, o tom jsem si samozřejmě nedělala žádné iluze,“ říká Natálie, která tak vzpomíná na společné první dny s malou „Císařovnou“.

Způsob porodu ovlivňuje, jakými bakteriemi se osídlí její kůže, trávicí trakt a dýchací cesty, a má to vliv i na vývoj její obranyschopnosti. Proto je důležité, aby kolonizace prospěšnými bakteriemi probíhala správným způsobem a své místo zaujaly i ty mikroby, které se podílí na založení přirozené střevní mikrobioty, a tak podporují. imunitní systém k vývoji účinné obrany, a které zároveň na své místo nepustí některé organismy, které by uškodit mohly. Jak toho docílit?

Při vaginálním porodu se střevo novorozence rychle kolonizuje žádoucími bakteriemi z matčiny pochvy, k čemuž v případě císařského řezu v takové míře nedochází. „Přečetla jsem si, že podle některých studií mohou mít děti narozené císařským řezem v pozdějším životě vyšší riziko vzniku alergií, astmatu, obezity, cukrovky a dalších chorob,“ vysvětluje Natálie, proč ji právě tato otázka tak ležela na srdci. V některých porodnicích je v posledních letech snaha přiblížit porod sekcí co nejvíce tomu vaginálnímu, a tak se novorozenci těsně po porodu císařským řezem otírá pusinka gázou namočenou v poševní tekutině matky. Ač to zní logicky, na výsledky této metody si ale budeme muset ještě počkat, zatím je k dispozici jen málo studií zkoumajících její prospěšnost.

Dalším důležitým momentem při budování imunity novorozence je jeho první kontakt s kůží matky. Poporodní bonding, tedy přivinutí nahého miminka na hruď matky podporuje nejen psychickou vazbu mezi nimi, ale i žádoucí kontakt s bateriemi na matčině kůži. A to i po císaři. Pomáhá též prvnímu přisátí a iniciaci kojení. Je důležitý pro snížení rizika rozvoje alergií, stejně jako pobyt na čerstvém vzduchu, větrání a kvalitní spánek. S přehnanou čistotou se to ale také nemá přehánět. „Vím, že úzkostlivé lpění na čistotě a neustálé dezinfikování všeho imunitě nesvědčí a budu se snažit nepanikařit, až bude naše „Císařovna“ objevovat svět. Nerada bych byla příliš úzkostlivá,“ ujišťuje sama sebe Natálie.

A má pravdu, kontakt narozeného dítěte s vnějším neznámým světem je nevyhnutelný a není třeba se ho přehnaně bát. Způsob, jakým se dítě dostává do kontaktu s mikroby, ovlivňuje vývoj jeho imunity. Začíná už v těhotenství, kdy je na místě starat se o kvalitní stravu a podporovat zdravý střevní mikrobiom matky probiotiky. Úzkostná starostlivost o čistotu miminka a jeho okolí ale může být spíše na škodu, proto je třeba najít rovnováhu a místo neustálého mytí a praní věnovat svůj čas miminku a také péči o svou vlastní tělesnou a duševní pohodu. A právě tomuto tématu se budeme věnovat příště.