Maminčino sladké imunologické tajemství
Maminčino sladké imunologické tajemství
RNDr. Drahomíra Krmelová
3 minuty čtení
  • Proč je mateřské mléko tak důležité?
  • Jaké tajemství se v něm ukrývá?
  • Víte, co znamená zkratka HMO a jakou má roli v mateřském mléce?


Do oblíbených

Maminčino sladké imunologické tajemství

RNDr. Drahomíra Krmelová
3 minuty čtení
  • Proč je mateřské mléko tak důležité?
  • Jaké tajemství se v něm ukrývá?
  • Víte, co znamená zkratka HMO a jakou má roli v mateřském mléce?


Do oblíbených

Mateřské mléko je takový malý zázrak. Poskytuje dítěti v prvních týdnech a měsících jeho života vše, co potřebuje ke svému správnému vývoji. Kromě základních makroživin jako jsou cukry, tuky a bílkoviny, které zajišťují jeho správný růst, obsahuje ještě bioaktivní látky, které jsou pro dítě důležité z mnoha dalších hledisek.  Mezi tyto bioaktivní látky patří hlavně oligosacharidy mateřského mléka, pro jejich označení se používá anglická zkratka HMO (human milk oligosaccharides).

HMO jsou nestravitelné oligosacharidy, přecházejí do tlustého střeva, kde se pak stávají pro novorozené děti prvním prebiotikem, tedy látkou, která selektivně stimuluje růst a aktivitu zdraví prospěšných bakterií, nejčastěji z rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. V dnešní době je ale známa řada dalších jejich účinků a vlastností než jen jejich prebiotický efekt.(1)

V mateřském mléce se vyskytují v množství 12-15 g/l, nejvyšší koncentraci HMO obsahuje kolostrum (mléko produkované během prvního týdne po porodu) a to  20-25 g/l.(2) Každá žena má unikátní složení HMO, je to stejně unikátní jako otisk prstu. V průběhu laktace se toto složení mění(3) Zatím bylo identifikováno více než 200 různých struktur oligosacharidů(4), jednak mohou mít kratší řetězce (krátkořetězcové) a jednak mohou tvořit složitější struktury (dlouhořetězcové), jejich poměr v mateřském mléce  je 9:1. Ty s krátkým řetězcem jsou využity na začátku střeva a ty s dlouhým řetězcem na jeho konci.(5)

1-2 % HMO je ve střevě vstřebáno a vstoupí do krevního řečiště, doputují až do mozku, kde se podílí na jeho vývoji a fungování(6).

Ale to není všechno. Kromě toho, že HMO stimulují růst a aktivitu zdraví prospěšných bakterií(7,8,9), podporují správný vývoj imunity, protože mají přímý účinek na imunitní buňky(10,11,12), dále také zabraňují vstupu infekcí tak, že brání patogenům připojit se na střevní sliznici.(13,14,15)

Z celkového množství těchto oligosacharidů je nejhojněji zastoupená 2´fukosyllaktóza, její podíl může být až 30 % ze všech oligosacharidů. Poslední vědecké výzkumy prokazují, že vyšší obsah 2´FL v mateřském mléce ovlivňuje pozitivně kognitivní vývoj a zlepšuje učení (16). Také chrání proti průjmovým onemocněním.(17)

Dalším z oligosacharidů je 3´galaktosyllaktóza, 3´GL, která má protizánětlivé účinky a chrání střevní bariéru proti poškození toxiny.(18, 19)

Unikátní směs oligosacharidů mateřského mléka může prospět zdraví dítěte tím, že podpoří tvorbu optimálního složení střevní mikrobioty a také správně fungující imunitní systém, který je připraven bojovat s nebezpečím, které na dítě číhá.


Důležité upozornění: Kojení je nejlepším způsobem výživy novorozenců a kojenců a přináší dětem i matkám mnoho výhod. Důležité je, abyste se v průběhu těhotenství i v době kojení stravovala zdravě a vyváženě. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte a pokračovací v kojení do 2 let věku dítěte a dále.


ZDROJE:
1.    Musilová Š, Pediatr. praxi 2015; 16(1): 17–19
2.    Thurl S, et al. Nutr Rev, 2017;75(11):920-33.
3.    Chaturvedi P, et al. Glycobiology 2001;11: 365–372.
4.    Ruhaak LR and Lebrilla CB. Adv Nutr 2012; 3:406 S-414S.
5.    Bode L, Glycobiology 2012
6.    Wang S, et al. Neuroscience and biobehavioral reviews. 2018.
7.    Coppa GV, Int. Conf. on Breast milk and Lactation 1991 USA.
8.    Brandmiller J, et al. J Pediatr, 1998;133:95-8.
9.    Gyorgy P, et al. Eur J Biochem, 1974;43:29.
10.    Eiwegger T, et al. Pediatr Res, 2004;56(4):536-40.
11.    Bode L, et al. Thromb Haemost, 2004;92(6):1402-10.
12.    Eiwegger T, et al. Pediatr Allergy Immunol, 2010;21(8):1179-88.
13.    Boehm G, et al. In: Mattia-Sandholm T(ed): Funct. Diary prod. Woodhead Publ Ltd, 2002.
14.    Newburg D, et al. Glycobiology, 2004;14(3):253-63.
15.    Wang S, et al. Neuroscience and biobehavioral reviews. 2018.
16.    Vásquez E, et al. J Nutr Biochem 2015
17.    Morrow A, et al. J Pediatr 2004
18.    He et al 2014
19.    Varasteh S. et al. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2019;68(S1);N-P-016:1049.

Pomohl vám článek?
Související témata
Mateřské mléko Dětská imunita Výživa novorozence a kojence Vše o kojení
Sdílejte článek s přáteli
Do oblíbených
Související témata
Mateřské mléko Dětská imunita Výživa novorozence a kojence Vše o kojení
Související články
Nutriklub stále roste.
Děkujeme vám za důvěru.
Chci se zaregistrovat
20+
Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu
100 000+
Spokojených maminek a tatínků
350+
Článků
od odborníků
25 000+
Zodpovězených dotazů v naší poradně
Chci se zaregistrovat
Online poradna