Jizva po císařském řezu

Jizva na kůži břicha

Vzhled kožní jizvy je dán genetickými dispozicemi, místem vzniku jizvy a správnou péčí v době hojení. V posledních letech se operace provádí prakticky výlučně příčným řezem, vedeným dva prsty nad sponou stydkou.

Méně často je řez veden podélně středem břicha, a to zejména při velké časové tísni a riziku pro plod nebo rodičku. Operace probíhá na operačním sále za sterilních podmínek.

Ošetření rány

Před vlastním provedením řezu je kůže opakovaně dezinfikována, aby bylo předejito zánětlivým komplikacím v průběhu hojení. Po operaci je rána překryta na 24 hodin sterilním krytím, které opět minimalizuje riziko infekce. Později je kůže vystavena vzduchu.

Komplikace při hojení rány

Pokud je hojení po operaci komplikováno hnisáním rány, dojde k vzestupu teploty nad 38°C, jizva pálí a bolí, je zarudlá, rozestupuje se a objeví se hnisavá sekrece z rány.

Tento sekret je nutno odeslat do laboratoře na bakteriologický rozbor, dle výsledků kultivace a citlivosti se nasadí léčba antibiotiky.

Rána se denně pečlivě ošetřuje a čistí, což prodlouží dobu hospitalizace.

Hospitalizace po císařském řezu trvá průměrně 6 dnů, 5. den po operaci se obvykle odstraní stehy. Vlastní hojení rány po operaci trvá však mnohem déle. Vzhled jizvy je možné do jisté míry ovlivnit péčí o ní v době, kdy je ještě „čerstvá“, to je v období 6 – 18 měsíců od jejího vzniku. V této době nemá konečný vzhled, stále ještě pracuje. Postupně bledne, stahuje se a oplošťuje se.

Péče o jizvu po císařském řezu

Po zaschnutí jizvy (cca 1 - 2 týdny po odstranění stehů), pokud je jizva klidná, bez zarudnutí, krvácení či známek infekce, lze začít s tlakovou masáží. Provádí se 2x – 3x denně po dobu 10 minut. Technika provedení masáže je následující: 30 sekund prsty silně tlačit na jizvu a okolí bez pohnutí ruky a prstů.

Střídavé prokrvení a odkrvení tkáně částečně urychlí přestavbu vazivové tkáně v místě jizvy, tedy regeneraci a tkáň změkne. Toto je patrné za 1 – 2 měsíce. V této době je možné také aplikovat silikonové gely (např. Strataderm gel) nebo pásky. Ty se aplikují přímo na jizvu po dobu několika týdnů, až měsíců.

Cílem silikonových gelů a pásků je zajištění dostatečné vlhkosti regenerující se tkáni a vzniklá jizva je pak hladší. K urychlení vyzrávání jizvy slouží aplikace biostimulačního laseru, který se užívá také k předcházení vzniku hypertrofické jizvy (tlustá, nad okolní povrch vystupující jizva).

U laserové léčby je nutno absolvovat 10 - 20 sezení a přístroj musí být schopen aplikovat vysoké dávky (5J/cm2).

Péče o starší jizvy, ať již zbytnělé či vpáčené, patří do rukou plastického chirurga. Stejně tak i péče o keloidní jizvy, pro něž je typické výrazné tuhé nepravidelné zbytnění, červené až fialové zbarvení a vybíhající cípy do okolní tkáně. Vznikají v okamžiku, kdy tělo nepřestává dále produkovat kolagen ani po zhojení. Pro tvorbu keloidních jizev bývá genetická dispozice a také mívají typická místa na těle. Po císařském řezu se netvoří příliš často.

Jizva děložní stěny

V úvodu jsem již zmínila i jizvu děložní stěny. Hojení této jizvy ženy z estetického hlediska nezajímá, nicméně její správné zhojení má zásadní význam pro zdraví ženy. Pro správné hojení jizvy děložní je nutné dodržování režimu hygieny po operaci.

Komplikace při hojení

Komplikace hojení jizvy na děloze mohou být jak porodnické, tak gynekologické.

Z hlediska porodnického se jedná o možná rizika pro další těhotenství - riziko možné ruptury děložní stěny (prasknutí) v následujícím těhotenství nebo při porodu, poruchy uložení placenty, ev. i vznik mimoděložního těhotenství.

Gynekologickými komplikacemi jsou pak nepravidelná krvácení, bolest při menstruaci a pohlavním styku.

Jizvu na děloze zobrazujeme při ultrazvukovém vyšetření. Řešením gynekologických komplikací spojených s jizvou po císařském řezu je pouze operační revize a přešití.