Toxoplazmóza

Příznaky toxoplazmózy a zdroje nákazy

Toxoplazmóza je parazitární onemocnění člověka a zvířat, které způsobuje jednobuněčný prvok Toxoplasma gondii. Inkubační doba je 1-3 týdny. Infekce se šíří z buněk sliznice střevního traktu krevní a lymfatickou cestou.

Projevy a průběh toxoplazmózy

Infekce probíhá u 95% nakažených skrytě (latentně), bez příznaků nebo jen s mírnými příznaky chřipkového  charakteru: únava, malátnost, horečka, bolesti hlavy a svalů, zduří mízní uzliny, hlavně šíjové a pod dolní čelistí,  poruchy zraku - rozmazané vidění. 

Prvok napadá všechny buňky v těle vyjma červených krvinek. Především napadá buňky nervové soustavy a okaTato fáze primoinfekce (po proniknutí infekce do organizmu) přechází do latentní formy, která v těle přetrvává několik  měsíců i celý život. K reaktivaci infekce může dojít při oslabení imunitního systému, např. léčbou cytostatiky, po transplantaci,  při HIV pozitivitě. 

Při reaktivaci infekce, zvláště u oslabených jedinců, dochází nejčastěji k mozkové formě infekce, provázené degenerací  mozkových buněk, křečemi, poruchami vědomí, poruchami motoriky až ochrnutím nebo k oční formě s těžkými záněty sítnice.

Dalšími projevy jsou těžké zápaly plic a záněty srdečního svalu

Neléčená nebo pozdě léčená primoinfekce, či reaktivace infekce u imunitně oslabených jedinců je smrtelná. 

Toxoplazmóza v těhotenství

Infekce je také velmi nebezpečná pro těhotné ženy v 1. trimestru a 2. trimestru těhotenství, to znamená do ukončeného 27. týdne kdy může způsobit potrat nebo odumření plodu s následným porodem mrtvého plodu nebo vrozenou toxoplazmózu plodu, což zahrnuje celou škálu možných projevů onemocnění:

- hydrocefalus (zmnožení mozkomíšního moku v mozkových  komorách s abnormálním růstem hlavičky)

- kalcifikace v mozkové tkáni

- těžké záněty sítnice

- děti mohou být ohroženy slepotou hluchotou vrozenými vývojovými vadami, psychomotorickým zaostáváním, epilepsií

Vrozená (kongenitální) toxoplazmóza je způsobena přenosem prvoka z krve matky na plod v případě akutní primoinfekce ženy  během 1. a 2 trimestru těhotenství.

U žen s prodělanou toxoplazmózou před těhotenstvím a u žen akutně infikovaných  ve 3. trimestru, tj. po 28. týdnu těhotenství k přenosu na plod nedochází.

Poškození plodu závisí na stadiu těhotenství v době  primoinfekce matky. Nejhorší poškození plodu hrozí v 1. trimestru do 13. týdne těhotenství

Je vhodné provádět serologické testy na toxoplazmózu 1x v průběhu těhotenství. U plodu je diagnostika možná  odběrem vody plodové při amniocentéze nebo odběrem fetální krve

toxopl2-original

Jak může dojít k nákaze?

Člověk se nakazí nejčastěji perorálně (vstupní cestou infekce jsou ústa) a to pozřením vysporulovaných oocyst z trusu koček  nebo tkáňových cyst z masa infikovaných zvířat.

Kočka je definitivní hostitel tohoto prvoka, v jejím těle se prvok rozmnožuje.  Kočka se infikuje pojídáním syrového masa uhynulých myší a ptáků.  K nákaze pak může dojít přímým kontaktem při práci se zeminou, hře na dětském pískovišti, při čištění kočičích záchodků. 

Nákaza hrozí také při konzumaci syrové nemyté zeleniny a ovoce, syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa  hlavně skopového, králičího, vepřového. 

Další cestou nákazy je krevní cesta, jde tu především o nákazu plodu těhotné ženy a méně často i při krevní transfúziZa rizikový faktor je považována cesta do tropických či subtropických zemí, kde je toxoplazmóza více rozšířena. 

Jak lze nákaze toxoplazmózou předejít?

1) Je nutno dbát na pečlivé omývání ovoce a zeleniny, i z vlastní zahrádky. 

2) Jídlo, které se chystáme konzumovat, chráníme před mouchami, šváby a dalším hmyzem. 

3) Maso dostatečně tepelně upravovat (při teplotách vyšších než 70°C). 

4) Konzumovat jen pasterizované a svařené mléko, vejce dostatečně uvařená. 

5) Umývat si ruce po práci na zahradě, po manipulaci se syrovým masem, po kontaktu s kočičími exkrementy. 

6) Při čištění kočičích záchodků používat ochranné rukavice, záchodky umývat horkou vodou a dezinfikovat. 

Léčba toxoplazmózy:

Toxoplazmóza u netěhotných zdravých jedinců nevyžaduje obvykle žádnou léčbu

K léčbě oslabených jedinců s akutní primoinfekcí nebo reaktivací se používá nejčastěji kombinace Pyrimethamin a Sulfadiazin. 

U těhotné ženy je nutný vždy multidisciplinární přístup a předání do léčby na Infekční kliniku.

Mohlo by vás zajímat: 11 tipů pro posílení imunity dětí