Poporodní deprese a laktační psychóza

Období po porodu je pro většinu žen emocionálně velmi náročné. Tento stav je ovlivněn mnoha faktory, z nichž za nejvýznamnější lze považovat hormonální výkyvy a nedostatek spánku. Vliv mají i genetické dispozice, životospráva a kvalita vztahu s partnerem.


Poporodní splín

Většinou se jedná o plačtivost, výkyvy nálad, pocity úzkosti, nižší sebedůvěru, vyčerpanost, nervozitu. Tento stav je označován jako baby blues nebo poporodní blues, či poporodní splín.

Léčba není nutná, podpora rodiny a přátel je dostačující.

Je vhodné dbát o dostatečný spánek, pravidelný přísun tekutin (zejména ovocné štávy a bylinkové čaje), vyváženou stravu a přiměřenou pohybovou aktivitu na čerstvém vzduchu.

Pokud se tento stav 3 týdny po porodu nezlepšuje, může se jednat o depresi.

Poporodní deprese

Poporodní deprese je závažný psychický stav, který je nastartován porodním a poporodním stresem, a může přetrvávat i déle než 2 roky. Poporodní depresí trpí 10 - 20 % žen.

Její začátek může nastat ihned po porodu, v době, kdy přestává žena kojit nebo v době nástupu první menstruace.

Příznaky poporodní deprese

Ženy ztrácejí schopnost starat se o dítě, domácnost i sebe samé.

Příznaky jsou: 

  • plačtivost, 
  • smutek, 
  • apatie, 
  • strach či úzkost, 
  • odmítavý postoj k sexu, 
  • sebepodceňování, 
  • vyčerpanost, 
  • podrážděnost, 
  • poruchy spánku a příjmu potravy (odmítání jídla nebo naopak přejídání).
  • Ženy pociťují nenávist k vlastnímu tělu, mnohdy odmítají kontakt s dítětem.

Průběh poporodní deprese

Deprese má různou intenzitu, více podob a délku trvání. Typická poporodní deprese se může projevit akutními symptomy první tři měsíce po porodu a po následných šesti měsících léčby je vše v pořádku.

U žen, u kterých přetrvává déle než 1 rok, se jedná spíše o vystupňované předchozí depresivní sklony nebo jiné psychické poruchy a obtíže.

Velmi často zde hraje roli genetická dispozice.

Do rizikové skupiny žen, u nichž se může poporodní deprese vyskytnout, patří tyto ženy:

  • ženy s komplikovaným těhotenstvím a porodem nebo ty, které měly problémy s otěhotněním,
  • ženy příliš mladé nebo naopak staršího věku,
  • ženy v obtížné sociální či finanční situaci,
  • ženy, u nichž se v minulosti vyskytovaly depresivní sklony,
  • ženy s negativními zážitky z dětství,
  • ženy, které řeší partnerskou či manželskou krizi.

V případě podezření na rozvoj poporodní deprese je nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

K léčbě se užívá psychoterapie a léky.

Laktační psychóza

U cca 0,1 % žen po porodu se v šestinedělí může rozvinout laktační (poporodní) psychóza.

Příčinou jsou opět silné hormonální změny v těle ženy v poporodním období.

Kdy hrozí zvýšené riziko vzniku laktační psychózy?

Vyšší riziko vzniku laktační psychózy je u starších prvorodiček a u žen již dříve léčených pro psychiatrické onemocnění. Nicméně laktační psychóza může postihnout i ženu před těhotenstvím a porodem zcela zdravou.

S laktací (kojením) nemá nic společného, termín laktační psychóza je v podstatě zastaralý. Souvislost s kojením se nepodařilo nikdy prokázat, přesto se kojení musí uměle zastavit a to z důvodu užívání léků, které by přestupem do mléka, mohly ohrozit zdraví miminka.

Příznaky a průběh laktační psychózy

Jde o vystupňované depresivní stavy s momentální neschopností navázat vztah k dítěti.

Žena je bezradná, má nekontrolovatelné pocity úzkosti, noční můry spojené s nespavostí, halucinace, poruchy příjmu potravy, sebevražedné úmysly, pocit, že její dítě bylo vyměněno.

Laktační psychóza má více podob. Některé jsou podobné epizodám maniodepresivní psychózy s atakami deprese, apatie, halucinacemi a po té nastupuje ataka euforie, podrážděnosti až agresivity.

Typické jsou: 

  • poruchy paměti, 
  • ztráta kontaktu s realitou, 
  • další psychotické projevy, které mohou ženu i její dítě ohrozit na zdraví i životě. 
  • Žena si svůj stav neuvědomuje.

Důležitá je hospitalizace a okamžitá psychiatrická léčba. Při včasné léčbě příznaky poporodní psychózy většinou rychle ustupují. Lze plně obnovit vztah mezi matkou a dítětem. Přibližně polovina žen, které prožily laktační psychózu, má vyšší riziko vzniku psychických problémů v budoucnosti (např. v období menopauzy).

Související články

Zjistěte více o mateřství

mom and baby

Spojte se s naší poradnou odborníků

Potřebujete radu? Spojte se s námi. Pomůžeme vám s otázkami týkajících se těhotenství, mateřství, rodičovství nebo výživy dětí.

Na vaše dotazy jsme připraveni odpovídat každý všední den od 8:30 do 16:00.

Důležité upozornění

Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou, zastoupením a kvalitou živin, mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte, a pokud je to možné, pokračovat v kojení až do dvou let věku dítěte. Vždy mějte na paměti, že rozhodnutí přestat kojit může být nevratné. Přechod na kojeneckou výživu má i zvýšené finanční a sociální dopady oproti kojení. Pro zdraví kojence je důležité důsledné dodržovat doporučený postup přípravy, dávkování a použití kojenecké výživy uvedený na obale. Způsob použití a další informace na obalech. Batolecí mléka, příkrmy, kaše a sušenky mají být pouze součástí smíšené a vyvážené stravy dítěte. Potraviny pro zvláštní výživu. 

x