Rozvíjíme řeč a komunikační schopnosti dítěte, I. díl: narození a první rok života

matka rozvíjí řeč a komunikační schopnosti dítěte ještě před porodem

Co do svých dětí vložíme do jejich 7 let, to také později sklidíme. Platí to i pro vývoj řeči, slovní zásoby a dalších sociálních dovedností děťátka.

V našem seriálu se postupně probereme všechny aspekty, které přispívají ke správnému vývoji řeči i komunikačních dovedností dětí - od narození až po nástup do školy. Správně komunikovat můžete začít již v děloze . Jak to s miminkem bude dál po narození a jak ho co nejlépe připravit na první slova?

První kontakt s dítětem: ihned po narození

Základní pravdilo pro první dny života: nenechte se rozdělit , stravte s děťátkem tolik času, kolik jen můžete. Děťátko se těší jen na vás. Potřebuje  cítit teplo vašeho těla, pohlazení, tlukot vašeho srdce, hlas obou rodičů ...

Tím vším začínáte svoji komunikaci. Tak se dorozumíváte a dáváte mu najevo jeho důležitost, vaši lásku a pocit, že i tady venku, na světě, je bezpečno.

5 rad, jak mluvit na nemluvně

Po porodu a prvních měsících života si na sebe s miminkem vzájemně zvykáte, sžíváte se jako rodina, učíte se spoustu nových věcí. Kojenec se vyvíjí ohromnou rychlostí – včetně jeho sociálních dovedností. Podporujte jeho komunikaci, i když ještě není schopno vydávat artikulované zvuky .

1. Mluvte na dítě tváří v tvář

Mluvte na miminko z očí do očí. Sledujte jeho obličej a umožněte mu sledovat váš. Ideální vzdálenost je asi 20 cm.

2. Pracujte s mimikou

Lidský obličej má pro dítě zvláštní přitažlivou sílu. Tím spíš, pokud se hýbe – grimasy, mrkání, úsměv... to vše je pro dítě zajímavé a cenné.

3. Mluvte pomalu a zajímavě

Pracujte s melodií, tempem a intenzitou hlasu. Sledujte i citové zabarvení hlasu.

4. Nemystifikujte

Důležitým momentem komunikace s dítětem v jeho útlém věku je, aby komunikace verbální, tedy to, co říkáme, byla v souladu s komunikací neverbální, tedy s tím, co děláme, jak se chováme a se způsobem, jakým to říkáme, tzn. melodie, tempo, intenzita, citové zabarvení . Děti v útlém věku vnímají převážně způsob komunikace a až v druhé řadě obsah.

5. Dejte mu prostor

Sání, žvýkání, polykání, úsměv – tím vším si připravuje a procvičuje mluvidla (ústa, jazyk, čelist) na složitější činnost, jakou je řeč.

První reakce: křik a úsměv

Dítě se postupně začíná orientovat v novém světě a učí se na něj i reagovat. V nejranějším období je to hlavně pomocí křiku a nejkrásnějšího projevu spokojenosti: úsměvu.

KŘIK

Dítě jím nejprve reaguje na jakoukoli změnu, později jeho prostřednictvím také upoutává pozornost a snaží se o komunikaci . Křik začíná být citově zabarvený a rodiče brzy poznají, kdy jím dítě vyjadřuje spokojenost a kdy je tomu naopak.

Co dělat: Nenechávejte dítě křičet bez odezvy. Reakce ve stylu „ať si procvičí plíce, necháme ho vyřvat“, nejsou na místě. Křik má vždy svůj důvod. Může to být dožadování se přítomnosti někoho dalšího, anebo právě komunikace.

PRVNÍ ÚSMĚV

Kromě samotných hlasových projevů se mezi komunikační reakce počítá i úsměv dítěte . Je jedním z prvních důležitých komunikačních prostředků. Jako takový se u dítěte objevuje kolem 2. měsíce. Je znamením příjemného naladění z přítomnosti někoho známého, pocitu jistoty a pohody.

Předřečové období: broukání a žvatlaní

Vaše děťátko se postupně kromě křiku a pláče naučí vydávat i další zajímavé zvuky – začne broukat, slabikovat, nebo „žvatlat“ . V tomto období je potřeba nechat dítě procvičovat mluvidla jak broukáním, tak stále přítomným křikem.

BROUKÁNÍ

Jsou to první vědomé projevy, vzdáleně podobné lidské řeči. Jen těžko se popisuje slovy. Je to jakési jemné chrčení, brblání a mlaskání , které však již také nese prvky komunikace, pokud se dítěti dostává reakcí.

Často dítěti na jeho broukání „odpovídejte“, povídejte si s ním dále, klidným, zajímavým hlasem, stejně jako v prvních měsících života.

ŽVATLÁNÍ

Odborníci rozlišují 2 druhy: pudové a napodobivé žvatlání. Pudové žvatlání je víceméně hra s mluvidly. Přichází v prvních měsících života. Souvisí nejen s přípravou mluvidel na řeč, ale také s komunikací. Pokud tuto hru hrajete s dítětem, je pro ně zajímavější, zábavnější, trvá déle a dítě tudíž rychleji přechází do dalšího stadia zvaného napodobivé žvatlání.

Napodobivé žvatlání se objevuje mezi 6. a 8. měsícem a více než hlásky dítě napodobuje zejména melodii a rytmus řeči. Pozoruje pohyby mluvidel osob, které s ním komunikují. Probíhá sluchová kontrola – dítě se poslouchá.

Pudové žvatlání a broukání se objevuje i u dětí neslyšících, zatímco  napodobivé žvatlání pouze u dětí slyšících . Pokud tedy po 6. měsíci dítě žvatlat a vůbec komunikovat verbálně přestává, případně pouze křičí, je čas se poradit s odborníkem – pediatrem, případně lékařem na ORL.

Autor: Mgr. Martina Kovářová, speciální pegagog - logoped