9 rad, jak zvládnout agresivní dítě

Agersivní dítě vyhrožuje zaťatou pěstí

Určitá dávka agresivity není na škodu, ale někdy toho je až příliš. Jak s dětskou agresivitou pracovat a jak ji zvládnout?

Agresivní chování je součástí naší lidské přirozenosti. Někdo reaguje agresí hned, když se mu něco nelíbí, jiný musí zažít velmi vypjatou situaci, než agresi použije. Agresivní chování se dá výrazně formovat výchovou. Agresivitu můžete tlumit a převádět na společensky přijatelné chování, naopak u dítěte lze agresivní chování provokovat a oceňovat. Děti totiž hodně „odkoukávají“ od rodičů, sourozenců a dalších blízkých lidí.

Hlídejte děti, na co se v televizi dívají!

Agresivní chování mohou děti vidět též v televizi a ve filmech. Proto je dětem nedovolte, aby se v televizi dívaly na vše, co chtějí, bez dohledu dospělého. Je dobré s nimi vybrané pořady sledovat a pak o nich mluvit. Některé typy pořadů je nejlepší úplně zakázat, aby dítě nevnímalo násilí jako běžné nebo dokonce žádoucí chování, jak je prezentováno v mnoha akčních filmech.

Bití, kousání a ubližování

Pro některé děti je bohužel agresivita metodou první volby řešení každé neshody. Zejména starší batolata mohou reagovat na neshody třeba bitím, kopáním a škrabáním (nezřídka i rodičů). Spousta dětí to dělá proto, aby dosáhly toho, co chtějí.

Jak tedy reagovat na agresivní chování?

Samozřejmě, že záleží na tom, zda jste rodiči dítěte, které je agresivní, nebo rodičem dítěte, které bylo vystaveno agresivnímu chování. Co máte tedy dělat, pokud jste svědky takového chování, například na pískovišti?

  1. Nezasahujte, dokud to není skutečně nutné.
  2. Nepřijatelné chování se snažte ukončit – vezměte třeba děti za ruku, abyste je rozdělili.
  3. Dítě by mělo vědět, jak se má zachovat, když mu někdo ubližuje, mělo by se přijatelně bránit a zamezit agresivitě. Zkuste s ním doma natrénovat, aby dokázalo říct: „Nedělej mi to“, „přestaň“ nebo „mně se to nelíbí“.
  4. Neobviňujte vždy starší dítě, často je „viníkem“ naopak to mladší.
  5. Nastolte klid, obě děti nechte dělat nějakou činnost, při které na ně budete dohlížet.
  6. Nekřičte zbytečně, čím méně toho řeknete, tím spíše vám bude dítě naslouchat.
  7. Vysvětlete dítěti, pokud je agresorem, že takové řešení neschvalujete, s dítětem situaci rozeberte a naučte ho i jiné možné způsoby reagování na zátěžovou situaci, nejen agresi. Agresivní chování může být způsobeno i aktuálně prožívanou bezmocí dítěte, které již neumí jinak reagovat a cítí se být zahnáno do kouta.
  8. Povídejte si s dítětem o tom, jak jinak lze řešit, když mu jiné dítě vzalo hračku nebo mu nechtělo něco půjčit. Přehrávejte si pravděpodobné zátěžové situace z jeslí či ze školky s panenkami, medvídky apod. Dítě by mělo mít z rodiny nacvičeno, že frustrující situace se dají řešit i jinak než agresivitou vůči druhému. Každé vstřícné chování dítěte a jeho sebeovládání oceňte a odměňte, tím žádoucí chování posilujete.
  9. Naznačte důsledky, které ze špatného chování mohou vyplynout.